Minojská civilizace a její kultura

Fresky delfínů na zdi paláce Knossos dokládají úrovní svého provedení vyspělost kultury minojské civilizace.

Minojská civilizace, která své jméno dostala po legendárním králi Minoovi, vznikla na ostrově Kréta před asi 4500 lety.

Podle legendy vybudoval král Minos bludiště nazvané labyrint, ve kterém držel Minotaura, bytost s tělem člověka a hlavou býka. Svého vrcholu dosáhla minojská civilizace v období mezi lety 2200 až 1450 př. n. l. Její prosperita se opírala především o mořeplavecké a obchodní schopnosti obyvetel ostrova Kréty. Kréťané byli zkušenými staviteli lodí. Plavili se na nich po Egejském moři a do Egypta a na tato místa dováželi svoji keramiku a další řemeslné výrobky.

Na Krétě bylo v období minojské civilizace postaveno několik velkých měst spojených dlážděnými cestami. Každé z měst bylo městským státem. V centru města byl vždy postaven palác s tekoucí vodou, okny, kamennými sedadly a výzdobou. Minojští řemeslníci si získali proslulost jako hrnčíři a stavitelé. Vyráběli také umělecky propracované stříbrné a zlaté šperky. Nejhonosnější palác se nacházel v hlavním městě Knossos, který měl přepychové královské komnaty, místnosti pro náboženské obřady, školu a dílny. Vnitřní zdi paláce byly omítnuté a vyzdobené velkými, mistrně namalovanými výjevy.

Vyspělá minojská kultura náhle a záhadně zanikla kolem roku 1450 př. n. l. Velkou katastrofou byl výbuch sopky na nedalekém ostrově Théra, který postihl většinu území ostrova Kréty. Konec pak nastal, když Knossos přepadli Mykéňané, kteří minojskou kulturu velmi obdivovali a přenesli ji do pevninského Řecka. Na Krétě byly položeny zákady pozdější klasické řecké kultury.

Ostrov Kréta těžil ze své výhodné geografické polohy, díky které mohla minojská civilizace udržovat obchodní a kulturní styky s jinými oblastmi, které zároveň ovlivňovala svojí kulturou. To však nakonec způsobilo zánik minojské kultury, protože Mykéňany lákalo jejich bohatství a nakonec po přírodní katastrofě oslabenou Krétu přepadli.

Další články

Souhvězdí Ryb tvoří několik hvězd přímo pod čtvercem Pegasa. Souhvězdí Ryb se na obloze nachází v oblasti zvěrokruhu na ekliptice a nebeském rovníku, přičemž nejlépe je je možné pozorovat na podzim, zejména v září a říjnu.

Dům Granovských Praha je zajímavý patrovou lodžií s arkádovými oblouky.

Severoněmecký ostrov Uznojem omývají vody Baltu. Ostrov Uznojem se po roce 1945 stal územím rozděleným územím mezi Německo a Polsko.

Měchýřovka Edwardsova je tvořena volně plovoucí kolonií polypovců. Měchýřovka Edwardsova žije v tropických a subtropických mořích včetně Středozemního moře.

Grilované žampiony plněné cibulkou, nivou, mozzarellou a anglickou slaninou grilujeme do křupava.

Jak funguje pasivní dům, který dokáže dosáhnout nižší spotřebu energií. Pasivní dům umí fungovat úsporně.

Grilované žampiony v česnekové marinádě grilujeme, až žampiony nabudou tmavé barvy. Grilované žampiony v česnekové marinádě podáváme s topinkami.

Grilovaná kuřecí křidélka s kukuřicí osolíme a potřeme máslem.

Cinabarit slouží ka získávání rtuťi. Cinabarit je nejdůležitější přírodní ruda pro získávání rtuti.

Grilovaná chobotnice se nakonec posype sekanou bazalkou a petrželkou. Grilovanou chobotnici podáváme nejlépe s čerstvým citronem, vařenými nebo opečenými bramborami a grilovanou zeleninou.

Kuklík městský roste v křovinách, světlých lesích a na lesních okrajích. Kuklík městský je vytrvalá planě rostoucí bylina se žlutými květy, která je v České republice velmi hojná.

Petrklíč je léčivá bylina jarního času. Petrklíč roste nejčastěji na slunných až polostinných místech.

• Padesáté číslo
• Čtyřicet devět
• Čtyřicet osm
• Čtyřicet sedm
• Čtyřicet šest
• Čtyřicet pět
• Čtyřicet čtyři
• Čtyřicet tři
• Čtyřicet dva
• Čtyřicet jedna
• Čtyřicáté číslo
• Třicáté číslo