Plísně na zelenině

Mezi nejškodlivější plísně na zelenině patří plíseň bramborová. Její původní výskyt byl popisován v Mexiku.

Plísně jako termín pro systematickou skupinu hub mají dvojí význam. Jednak se tímto názvem označují takzvané řasohouby (Phycomycophytina) neboli plísně pravé, jednak plísně nepravé, což jsou konidiová stadia (konidie = spory houby) některých skupin hub vřeckovýtrusných (Ascomycetes). Seznámíme se s příznaky napadení tří druhů zeleniny vesměs plísněmi pravými, a to s rajčaty napadenými plísní bramborovou, s okurkami napadenými plísní okurkovou a s cibulí napadenou plísní cibulovou. Ve všech případech se jedná o časté a velmi vážné choroby zeleniny.

Plíseň bramborová (Phytophthora infestans), známá i pod jménem fytoftora, patří mezi nejškodlivější a nejnebezpečnější choroby brambor a rajčat, neboť se často vyskytuje endemicky. Do Evropy pronikla z Ameriky a první epidemie na bramborách byly zaznamenány již v roce 1843. Její výskyty v letech 1844 až 1850 byly tak silné, že pěstování brambor v Evropě bylo velice ohroženo a nepatrné výnosy brambor zavinily dokonce i hladomory.

Rajčata napadá plíseň bramborová ve všech vývojových stadiích. Na listech způsobuje olejové vodnaté skvrny, které se na spodní straně listu pokrývají bílým povlakem, obsahujícím výtrusy, jimiž se plíseň bramborová množí. Listy později hnědnou a zasychají. K největším škodám však dochází na plodech, a to nejčastěji na těch, které nejsou zcela zralé. Zprvu se na nich vytvoří šedozelené skvrny, které později hnědnou, zvětšují se a nakonec jsou proláklé. V nitru plodu je značná část dužiny zhnědlá, postižená pletiva jsou tuhá a plod je zcela bezcenný. Ochranná opatření zahrnují vedle postřiků, podobně jako u brambor, i otrhávání listů již při zjištění prvních skvrn, především u skleníkových kultur.

Plíseň okurková (Pseudoperonospora) si získala proslulost až v roce 1985. Do Evropy byla zavlečena z Ameriky již v roce 1905, avšak její škody nebyly nikdy příliš významné. Tato plíseň napadá listy okurek, tykví a melounů, na nichž vytváří ostře ohraničené tmavě žluté skvrny. Na spodní straně listů se objevuje fialový nálet. Skvrny se velmi rychle zvětšují, listy dostávají olejový nádech, hynou a postupně zachází celá rostlina. Dosavadní odborná literatura uvádí, že plíseň okurková je v našich podmínkách poměrně neškodná a škodí jen někdy ve sklenících. Ovšem rozsah napadení a důsledky napadení této choroby v posledních letech tyto údaje vyvracejí. Důvody nenadálého masového výskytu se ještě zkoumají.

Plíseň cibulová (Peronospora destructor) patří mezi velmi vážné původce chorob cibule. Je rozšířena po téměř celém světě s výjimkou tropů, kde se sice zavlečením vyskytuje, ale dlouho se tam neudrží. V našich podmínkách se začíná objevovat již od konce května. Na listech a stvolech se objevují větší žlutavé skvrny, které se v závislosti na teplotě a vlhkosti pokrývají během několika dnů nejprve bělavým, později šednoucím povlakem. Silněji napadené listy a stvoly se lámou. Ve vlhkých letech dosahují ztráty zapříčiněné touto chorobou 60 až 75 % celkového výnosu. Z ochranných opatření se vedle včasných a opakovaných postřiků doporučuje vysévání, případně vysazování na plochy, kde je dostatečné proudění vzduchu a kde rychle osychá rosa.

Další články

Novomlýnská vodárenská věž zásobovala severní část Prahy vodou.
Perlivá voda je sycena oxidem uhličitým.
Lama huanako oživuje svojé přítomností nejvyšší oblasti Kordiller.
Šikmá věž v Pise byla zbudována jako zvonice chrámu.
Jantarová komnata byla dárkem pro ruského cara Petra I. Velikého.
Hra člověče nezlob se aneb do bezpečí s figurkami.
Křídové útesy Beachy Head jsou nejvyšší v celé Británii.
Talířovka svítivá obývá pobřeží značné části světa.
Bahamské ostrovy se skládají z více než 700 ostrovů.
Rujana je křídový ostrov v Baltu.
Mykénská civilizace byla tvořena asi 20 městskými státy.
Cibule patřila již na jídelníček starých Egypťanů.

Plísně působí na zelenině mnohdy i značné škody. Nejobávanějšími plísňovými chorobami jsou bezesporu plíseň okurková, plíseň cibuloví a plíseň bramborová.

Informační stránky Yin.cz