
Teotihuacánská civilizace dosáhla svého vrcholu v období mezi lety 292 př. n. l. až 900 n. l. Pozůstatky města Teotihuacán se nacházejí na severovýchodě Mexico City, kde vykopávky odkrývají město, které bylo v minulosti významným ekonomickým, náboženským a politickým centrem, těžícím z přístupu k vodním zdrojům a nalezištím obsidiánu a hrnčířské hlíny. Město bylo domovem mnoha hrnčířů a dalších řemeslníků, zabývajících se například výrobou předmětů z obsidiánu. Obchod s řemeslným zbožím přinášel městu prosperitu a umělci a řemeslníci se těšili velké vážnosti. Původ obyvatel Teotihuacánu byl předmětem nesčetných debat, někteří odborníci dokonce soudí, že šlo o multietnický stát. V době největšího rozkvětu žilo ve městě přibližně 150 000 obyvatel, čímž se Teotihuacán řadil mezi největší města starověkého světa. Pozoruhodná je především architektura, jejíž monumentalita svědčí o vysokém stupni organizace a urbanistického plánování. U Cesty mrtvých, která tvoří osu města, se nachází jedna z nejrozsáhlejších staveb svojí doby, Sluneční pyramida (asi 200 n. l.).
Další články
Stavba pyramid pomocí draků a síly větru předstvuje jednu z teorií.
Město Teotihuacán leží na vyprahlé náhorní plošině v nadmořské výšce asi 2200 metrů. Trosky posvátného města objevili jako první Aztékové.