Mravenečník velký

Mravenečník velký je největší druh mravenečníka, který obývá pastviny, listnaté a deštné lesy Střední a Jižní Ameriky.

Podle názvu chudozubí savci bychom se mohli domnívat, že zástupci tohoto řádu mají v chrupu málo zubů. Ve skutečnosti však celá řada chudozubých má v čelistech tolik zubů, jako málokterý jiný savec. Pásovci obrovskému dokonce dorůstají až 104 zuby. Podnět k tomuto poněkud nepřesnému pojmenování zavdali pravděpodobně mravenečníkovití (Myrmecophagidae), kteří jsou bezzubí.

Největším zástupcem této čeledi je mravenečník velký. Obývá území Guatemaly, Argentiny a Paraguaye. Na první pohled na něm zaujme rypákovitě protáhlý čenich, dlouhá srst a huňatý ocas. Dospělý mravenečník velký váží až 50 kg a délka jeho těla i s ocasem dosahuje až 230 cm. Srst má víceméně šedou, pouze po stranách krku se mu táhne černý pruh, zasahující až do poloviny těla.

Když si podrobněji povšimneme nohou, především předních, uvidíme na nich mohutné a ostré drápy. Při chůzi našlapuje mravenečník na hřbety prstů, takže drápy nepřijdou do kontaktu se zemí a neobrušují se. Používá je pouze tehdy, když se chce dostat ke své oblíbené potravě - k mravencům nebo termitům. O termitích stavbách je známo, že svojí tvrdostí a pevností snadno odolávají i krumpáči. Přesto je však mravenečník velký bez potíží rozhrabe, a tak pronikne k hemžícímu se hmyzu. Mravence nebo termity začne lovit tak, že z trubicové tlamy, která se nedá vůbec rozevřít, protože obě čelisti jsou až na úzký otvor srostlé, vysune jazyk dlouhý asi 50 cm. Jeho povrch je pokryt lepkavým hlenem. Jakmile se na červovitý jazyk nalepí dostatečné množství mravenců nebo termitů, vtáhne mravenečník jazyk do tlamy a hmyz spolyká. Protože nemá zuby, drtí je až smršťováním žaludku, jehož část má tlusté svalovité stěny.

Proti útokům podrážděných mravenců nebo termitů je mravenečník dobře chráněn. Na těle má dlouhou tuhou srst, kterou hmyz nepronikne až ne kůži, a na citlivějších, jako jsou oči, nozdry a ušní boltce, má tlustou kůži. Dlouhá srst a huňatý ocas chrání mravenečníka i před chladem. Jeho toulavý způsob života od jednoho mraveniště k druhému je příčinou toho, že si nevyhrabává trvalou noru. Spí kdekoli na povrchu země a ocasem se přikrývá jako přikrývkou.

Samice rodí jen jedno mládě, které se po narození vyšplhá na její hřbet a tam se zachytí zahnutými drápky. Když se chce napít mléka, sleze po matčině ocasu na zem a doplazí se ke strukům. Se samicí zůstává mládě asi jeden rok a teprve pak se osamostatňuje.

Další články

Holubovitý pták korunáč velký váží až jeden a půl kilogramu. Korunáč velký se pohybuje převážně po zemi v deštných pralesech Nové Guiney.

Větší ryba kanic hnědý žije v hloubkách od pěti do dvou set metrů. Kanic hnědý loví drobné korýše, měkkýše a malé rybky.

Poloostrov Sinaj dýchá dávnými věky. Sinaj představuje krajinu s jednou z nejkouzelnějších pouští planety.

Polák velký je velká potápivá kachna. Polák velký žije v rozlehlé oblasti od Irska přes Evropu a Asii až po Sibiř, a také v malé části severní Afriky.

Behistúnská skála přispěla k luštění klínového písma. Behistúnská skála sloužila jako královská propaganda. Měla oslavit Dareiova vítězství nad rebely a lživými uzurpátory trůnu.

Silným zobákem vybavený ústřičník velký má zářivě černobílé opeření. Díky kontrastnímu zbarvení a pronikavému hlasu je ústřičník velký nezaměnitelný.

Ripleyho svitky jsou ikonické alchymistické rukopisy z 16. a 17. století. Ripleyho svitky tvoří velmi nejasné alegorické verše.

Bílý mlok macarát jeskynní žije v podzemních vodách bývalé Jugoslávie. Jeskyně, v nichž macarát jeskynní žije, musí mít dostatečný kontakt s povrchem, aby byl zajištěn přísun živin.

Pozoruhodné vodní dílo Velký čínský průplav spojuje střední oblasti Číny se severem. Velký čínský průplav je nejdelší starověká umělá vodní cesta světa.

Artefakt Palladium země české je odedávna uctíván jako duchovní záštita a ochránce českého národa. Palladium země české je uložen v bazilice Chrám Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.

Australský Velký bariérový útes představuje největší ekosystém korálových útesů na světě. Velký bariérový útes se nachází u severovýchodního pobřeží Austrálie v Korálovém moři podél pobřeží australského státu Queensland.

Město Sankt Peterburg tvoří obdivuhodný architektonický celek. Sankt Peterburg je právem považován za jedno z nejkrásnějších měst na světě, jehož historické centrum je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

• Padesáté číslo
• Čtyřicet devět
• Čtyřicet osm
• Čtyřicet sedm
• Čtyřicet šest
• Čtyřicet pět
• Čtyřicet čtyři
• Čtyřicet tři
• Čtyřicet dva
• Čtyřicet jedna
• Čtyřicáté číslo
• Třicáté číslo