Vzducholodě Skyship

Vzducholodě Skyship 500 a 600 obnovily tradici výroby vzducholodí přerušenou ve třicátých letech.

Vzducholodě Skyship 500 a 600 obnovily tradici výroby vzducholodí.

Ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století prošly vzducholodě obdobím bouřlivého rozvoje. Patřily k uznávaným dopravním prostředkům, protože svými výkony úspěšně konkurovaly dopravním letadlům i zámořským lodím. Poté však přišlo zklamání - dvě vážné havárie vzbudily stejnou pozornost, jako kdysi zkáza parníku Titanic. Při havárii zeppelínu LZ-129 Hindenburg a britské vzducholodi R-101 v USA a ve Francii zahynuly desítky lidí. Nebylo tedy divu, že se na vzducholodi zanevřelo, zejména když letadla vykazovala dosud nevídaný technický pokrok.

Až v sedmdesátých letech přispěla ke vzniku nových vzducholodí energetická krize, v průběhu níž několikanásobně vzrostly ceny paliv. Nové materiály, technologie a technika umožnily stavbu moderních bezpečných vzducholodí, které se začaly objevovat na rýsovacích prknech konstruktérů v mnoha zemích. Vzducholodě mají stejný dolet i nosnost jako letadlo či vrtulník, ovšem několikanásobně nižší spořebu paliva, které není třeba vynakládat na "udržení se ve vzduchu", ale jen k udělení dopředné rychlosti.

V konstrukci moderních vzducholodí jsou nejdále britští konstruktéři. Na ostrově Wight v průlivu La Manche mezi Anglií a Francií vznikají vzducholodě Skyship 500 a 600 již v celých sériích.

Tyto vzducholodě jsou technickým vrcholem současného konstruktérského umu. Zatímco Skyship 500 je určena pro osm cestujících, o sedm metrů delší Skyship 600 jich může přepravovat až třináct.

Vzducholodě Skyship mají neztuženou konstrukci, jejich tuhost tedy zajišťuje pouze tlak plynové náplně (helia). Uvnitř obalu jsou dva tzv. balonety, plněné vzduchem, vyrovnávající rozpínavost plynu. Změna poměru plyn-vzduch pak umožňuje vzducholodi stoupání či klesání. Celá vzducholoď je zhotovena z materiálů vynikajících vysokou životností, nízkou hmotností a výbornými mechanickými vlastnostmi. Jsou to zejména polyesterové plátno obalu a gondola i prstence s vrtulemi z kompozitních materiálů, což jsou speciální pryskyřice vyztužené uhlíkovými a aramidovými vlákny (kevlar).

Nízká hmotnost konstrukce vzducholodi znamená vyšší užitečnou nosnost, heliová náplň je nehořlavá a vrtule v prstencích zajišťují menší hluk v kabině i vně vzducholodi. Prstence s vrtulemi se mohou natáčet celkem o 200° (až o 90° vzhůru vpřed a o 110° dolů), tímto způsobem lze měnit směr tahu vrtulí, což je důležité pro vzlet, stoupavý let či let v horizontální hladině. Vnitřek gondoly může být upraven podle požadavků uživatele a vzducholodě tak mohou sloužit nejen k přepravě osob, ale i nákladů. Speciálně upravené motory pro vzducholodě dodává firma Porsche.

Technické údaje: vzducholoď Skyship 500 je 52 metry dlouhá, objem obalu je 5153 m³ a nosnost 1550 kg. Létá rychlostí až 115 km/h a vydrží ve vzduchu 19 hodin bez přistání. Větší Skyship 600 má díky zvětšení objemu obalu na 6666 krychlových metrů nosnost 2340 kg. Je poháněna výkonnějšími motory Porsche 930 s turbodmychadly a vytrvalost vzrostla na 24 hodiny.

Další články

Balony a řiditelné vzducholodě kralovaly během devatenáctého století obloze. Již koncem 18. století bratři Montgolfierové roku 1783 předvedli první horkovzdušný balón. Samotný 19. věk pak přinesl rozvoj řiditelných vzducholodí a plynových balónů, které se staly symbolem oblohy před nástupem motorových letadel ve 20. století.

Cena helia stoupá v důsledku zvýšené poptávky.

Informační stránky Yin.cz