Pelyněk kozalec, lidově nazývaný estragon (Artemisia dracunculus), je rostlina z rodu pelyňků.

Pelyněk kozalec z čeledi hvězdicovitých (Asteraceae), kdysi složnokvětých, se pro aromatickou příchuť stal symbolem hořkosti. Tato chuťová vlastnost však i přímo předurčila mnohé druhy pelyňku, aby se staly vítaným, vyhledávaným, často přímo ušlechtilým kořením. Například estragonový ocet je přichucován pelyňkem kozalcem, někdy též nazývaným estragon.
Pelyněk kozalec je vytrvalá bylina, 0,5 až 1,5 metru vysoká. Je celá lysá, nejnápadnějším znakem jsou čárkovité nedělené (vzácněji jen naspodu trojklanné) listy. Četné a hustě větvené lodyhy vyrůstají v celých trsech. Zakončeny jsou prutovitými latami vzpřímených kulovitých úborů bělavé, později načervenalé barvy. Rozkvétá od srpna do září, někdy i v říjnu.
Pelyněk kozalec pochází z jihovýchodní Evropy. Kdysi to byla bylina, která nechyběla v žádné venkovské kořenářské zahrádce. Listy a nať se používaly k ochucování pokrmů i nápojů. Tento druh pelyňku býval součástí oblíbeného hořkého koření (směs bylin - kromě pelyňku zeměžluč, vachta, puškvorec aj.), které podáváno s horkou vodou zvyšovalo chuť k jídlu. Pelyněk kazalec nacházel mnohostranné uplatnění i v lidovém léčitelství. Dnes ve střední Evropě jeho pěstování značně ustoupilo, ale v některých zemích západní a jižní Evropy se dosud udržuje. Z někdejších kultur se rozšířil do volné přírody.
Další články
Hořčiny nesou svůj název, protože chutnají hořce. Hořčiny jsou přírodní látky s výrazně hořkou chutí, které se nacházejí v různých rostlinách.
Tvrz Žáky se nachází na Kutnohorsku. Tvrz Žáky byla postavena na konci 14. století.
Věžovitá tvrz Zvíkov stojí nad silnicí v zahradě uprostřed stejnojmenné vesnice. Tvrz Zvíkov byla původně dvoupatrová, dnes se jedná o jednopatrovou budovu mírně obdélníkovitého půdorysu z neomítnutého kamenného zdiva.
Glutamát si mnozí kuchaři nemohou vynachválit, je podle nich univerzální koření. Glutamát podtrhuje přirozenou chuť masa, zeleniny i omáček.
Dnes již zaniklá tvrz Starý dvůr byla založena ve čtrnáctém století. Tvrz Starý dvůr tvořilo kruhové tvrziště o průměru 23 až 24 metry, na něm stála obdélná budova.
Oxid wolframový se používá k výrobě wolframu. Oxid wolframový je citronově žlutý prášek za tepla přecházející do oranžova.