Vosa útočná (Vespula germanica) je zástupce blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých.

Vosa útočná má dělnice velké 12 až 16 mm, královna bývá o 3 mm větší. Samice a dělnice se nejlépe poznají podle tří oddělených černých skvrnek na čelním štítku a žlutých spánků. Po stranách zadečku jsou dvě řady drobných, téměř kruhových skvrnek. Vosa útočná patří k našim nejhojnějším druhům a žije prakticky na všech typech stanovišť. Často se vyskytuje i v blízkosti lidských obydlí. Samice po přezimování zakládají hnízdo nejčastěji pod kameny, mezi kořeny stromů apod. Nevyhýbají se ani stromovým dutinám nebo ptačím budkám a často hnízdí i v lidských stavbách. V nich volí nejčastěji dutiny mezi stěnami, větrací šachty nebo nepoužívané komíny. Dokončené hnízdo měří v průměru 20 až 30 cm a mívá šest až devět plástů. V době největšího rozvoje má hnízdo asi tři tisíce jedinců, ale byla nalezena hnízda ještě mnohem větší.
Dělnice, zejména v pozdním létě, nalétávají na zralé ovoce a ve velkém množství obletují zahradní restaurace a stánky s občerstvením a působí nemalé potíže. Podobá se vose obecné, ale liší se od ní zbarvením zadečku i čelního štítku. Vosí zbarvení zdařile napodobuje celá řada různých druhů hmyzu, jinak neškodného. Mezi motýly to jsou zejména nesytky, mezi dvoukřídlými mnoho druhů velice užitečných pestřenek. Lidé, kteří se v hmyzu příliš nevyznají, pestřenky s vosami často zaměňují. Liší se však od sebe na první pohled nejen počtem křídel (pestřenky mají jeden pár, vosy dva páry), ale i způsobem letu a chováním.
Další články
Bodavý hmyz je obtížným letním trapičem.
Rostliny a lidé - jejich vzájemné soužití.
Med využívají tradiční recepty na výrobu perníku.
Albíni, bílá zvířata mají v přírodě jen malou šanci přežít.
Beton se stal jako stavební materiál neodmyslitelnou součástí dnešní architektury.
Barvy vyvolávají nejrůznější pocity.
Pneumatiky a jejich technický vývoj.
Mlýnské kameny byly používány při mletí obilí.
Těstoviny patří mezi tradiční recepty italské kuchyně.
Bavlna je nazývaná královnou látek.