Gekonek žlutohlavý (Gonatodes albogularis) je ještěr z čeledi gekonovitých.

Gekonek žlutohlavý je široce rozšířen ve Střední a na severu Jižní Ameriky, vyskytuje se i na Antilách. Na tomto rozsáhlém a členitém území vytváří tři poddruhy. Hojný je například na Kubě, kde je možné se s ním setkat i v městských parcích, v zahradách a v blízkosti lidských obydlí. Samec se vyznačuje nápadně žlutavě až oranžově zbarvenou hlavou, zatímco samice je převážně jednobarevně šedavá. Gekonek žlutohlavý je drobný druh, dosahuje délky kolem 12 cm. On i všichni jeho příbuzní nemají přísavné lamely na prstech a patří mezi živočichy denní. Mají proto kulatou zornici a zdržují se na skalách nebo na zdech domů, kde je velké množství puklin, v nichž se v nebezpečí a v noci ukrývají. Na lov se gekonci vydávají výhradně ve dne. Obratně šplhají po zdech a zmocňují se much, drobných motýlů i brouků, kteří se dostanou do jejich blízkosti. Loví také pavouky. Tento gekonek není nijak plachý a je možné ho pozorovat poměrně zblízka.
Samička klade do puklin skal nebo trhlin ve zdech vždy po jednom vajíčku, ale několikrát do roka. Mláďata se líhnou po 50 až 110 dnech. Délka inkubace závisí na teplotě a vlhkosti prostředí. Gekonek žlutohlavý je představitelem podčeledi Sphaerodactylinae, jejíž příslušníci nevydávají žádný nápadný hlas. Patří mezi ně i nejmenší z celé čeledi, gekonek trpasličí, který měří pouhých 27 cm. Přestože gekon žlutohlavý loví ve dne, přímému slunečnímu úpalu se vyhýbá, jeho jemná pokožka ho nesnáší.
Další články
Albíni, bílá zvířata mají v přírodě malou šanci přežít.
Lstivé orchideje si zajišťují opylení.
Sovy v naší přírodě a způsob jejich života.
Václavka obecná poškozuje stromy
Skály a skalní útvary mají nejrůznější podivná jména.
Skalní města jsou výsledkem působení sil přírody.
Pavouk tarantule je velký huňatý pavouk, který nahání lidem hrůzu.
Bodavý hmyz obtěžuje především v letních měsících.
Co dokáží pavouci se svými vlákny - někteří pavouci jsou doslova akrobaté na laně.