Krutihlav obecný je pták nenápadného vzhledu o něco málo větší velikosti než vrabec.

Ve starém parku, zahradě nebo ve světlém listnatém lese můžeme někdy narazit na ptáka, který se chová přinejmenším výstředně. Má zvláštní schopnost pózovat s různě zakloněnou hlavou, krouživě s ní otáčí kolem trupu. Nejprve stáčí hlavu na jednu stranu, až se octne v poloze "čelem vzad", chvíli setrvá a poté se vrací zpět, do základního postavení, a nato pokračuje na druhou stranu. Celé toto akrobatické cvičení několikrát zopakuje a k tomu přidává syčivé a vrčivé zvuky. Tím se snaží zastrašit nebo alespoň vyvést z míry nepřítele, nejčastěji toho, který se přiblíží ke svatyni jeho hnízda se sedmi až deseti bílými vajíčky. Jindy se nepřátelům tak srdnatě nestaví na odpor. Nemá to zapotřebí. Je vybaven ochranným zbarvením tak podobným omšelé, rozpraskané kůře, že je umění ho na stromě postřehnout. Často se přiblížíme k tomuto ptákovi téměř na dosah, ale pokud zůstane v klidu, neuvidíme ho, budeme ho pokládat za kus suché větve nebo odchlípnutou kůru.
Podle svého zvláštního chování dostal české jméno krutihlav obecný (Jynx torquilla). Je velký asi jako skřivan, tedy o málo větší než vrabec, a podle nenápadného vzhledu je opravdu těžké zařadit ho do některé ptačí čeledi. Teprve, když si prohlédneme jeho nohy, na nichž dva prsty směřují dopředu a dva dozadu, zjistíme, že patří mezi šplhavce, je tedy příbuzným datlů a žlun. Na rozdíl od nich však nemá silný a dlouhý zobák, ostrý jako špičák, jímž by mohl vytesávat hnízdní dutiny ve stromech. Je proto odkázán na dutiny přirozené nebo vytvořené jinými ptáky a rád vezme za vděk i přiměřenou, nejraději z klády vyrobenou budkou. Nevyhledává potravu pod kůrou a ve dřevě, ale rád loupí mraveniště, sbírá housenky i motýly a nepohrdne ani mšicemi či pavouky. Stejně jako ostatní datlovití má dlouhý lepkavý jazyk, který mu při sbírání potravy koná dobré služby. Žije sice také v korunách stromů i na kmenech, ale nedovede tak obratně šplhat po kůře jako ostatní strakapoudi, žluvy a datli. Nemá totiž tuhá a pružná ocasní pera, o která by se opíral.
Jako jediný ze všech našich datlovitých na zimu odtahuje do Afriky, kde přezimuje někdy až na rovníku. Vrací se koncem dubna a v květnu nebo v červnu hnízdí. Na vajíčkách sedí střídavě oba rodiče po dva týdny a mláďata poté ještě tři týdny krmí. Na rozdíl od jiných v dutinách hnízdících ptáků si krutihlavi na čistotu příliš nepotrpí, neodstraňují trus z hnízda, a proto jejich hnízdo poměrně značně páchne. Hnízdí jen jednou do roka, což je pochopitelné, protože již v září opět odlétají na dalekou cestu za sluncem, a to by mláďata z druhého hnízdění nevydržela.
Celá řada zvláštností - krycí zbarvení, měkké, téměř soví peří, jemný zobák, neschopnost šplhat po datlím způsobu a budovat dutiny - způsobila, že krutihlavi tvoří v rámci čeledi datlovitých zvláštní podčeleď. K těmto zvláštnostem patří i zpěv, trochu jednotvárné, smutné volání gigigigigi - zpívají totiž nejen samečci, ale i samičky.
Kdysi býval krutihlav obecný velmi hojným ptákem zahrad, sadů i světlých hájů. Dnes je poměrně vzácný - ubývá totiž vhodných stromových dutin k hnízdění a ovšem i mravenišť, která jsou pro krutihlavy, zejména v době krmení mláďat, nepostradatelná.
Další články
Pták rákosník obecný si hnízdo upevňuje na rákosových stéblech nad vodou. Rákosník obecný je typickým obyvatelem hustých rákosin.
Jako symbol hamižnosti a spořivosti proslulý sysel obecný vešel do lidské povědomosti. Jméno sysel obecný si lidé často spojují s hamižností díky ustálenému rčení syslit ve významu shromažďovat majetek.
Pavouk křižák obecný se u nás stal symbolem pavouka jako takového. Křižák obecný je nejhojnějším pavoukem v České republice.
Zahrady snů ožívají. Ve Francii se vrací do módy zahrady snů.
Datlové fungují jako lékaři lesů. Datlové a další šplhavci, například strakapoudi, si přezdívku lékaři lesů zaslouží, systematicky vyhledávají nemocné stromy a zbavují je larev dřevokazného hmyzu.
Housenky jsou neobyčejně žravé larvy motýlů. Housenky si drží svůj apetit.
Sova sýček obecný patří mezi naše nejhojnější a současně nejmenší sovy. Sýček obecný je drobná, zavalitá sova velikosti kosa.
Vytrvalá bylina jahodník obecný tvoří přízemní růžici listů. Jahodník obecný vytváří oddenky, kterými se množí.
Dobu okouzlení Čínou provázející chinoiserie se v uměleckém řemesle aplikovaly na porcelán, fajáns, textil či nábytek. Chinoiserie je evropský umělecký a dekorativní styl, který od 17. do 18. století napodoboval motivy z Číny a Dálného východu.
Ptačí hnízda staví ptáci v rozmanitých tvarech a velikostech. Ptačí hnízda budují ptáci z roozmanitých dostupných materiálů.
Hustý Tatianin boršč je recept na přípravu polévky. Tatianin boršč se připravuje zhruba jednu a čtvrt hodiny.
Mravenec lesní si buduje mraveniště ve tvaru kupy z jehličí, větviček a drobných kousků dřeva. Nadzemní část mraveniště staví mravenec lesní obvykle postavena kolem starého pařezu, který mraveništi poskytuje oporu a stabilitu.
Jednoletá rostlina kerblík třebule kvete bílými květy. Kerblík třebule byl ceněn jako zelenina již ve starém Římě.
Pavouk tarantule nahání mnoha lidem hrůzu. Tarantule je však fascinující pavouk, který navzdory své děsivé pověsti není pro člověka smrtelně nebezpečný.
Zvuky moře ruší podmořské živočichy. Námořní doprava či těžba ropy v moři vyprodukují zvuky o intenzitě mnoha decibelů.
Vydra africká obývá subsaharskou Afriku. Vydra africká je známá tím, že nemá drápy na předních tlapkách a jako jedna z mála šelem používá při lovu nástroje.
Asteroidy neboli planetky jsou menší vesmírná tělesa. Planetky jsou kamenná či kovová tělesa obíhající kolem Slunce, která jsou menší než planety.
Španělský umělec Salvador Dalí tvořil ve dvacátém století. Salvador Dalí se proslavil jako jeden z nejvýznamnějších představitelů surrealismu a autor ikonických děl jako Trvalost paměti.
Červor obrovský dorůstá délky až 100 cm. Tělo má červor obrovský hadovité, štíhlé a kroužkované.
Central Park New York vznikl na místě za městem, na kterém se kdysi rozkládaly bažiny. Central Park se pro New York stal místem plným zeleně.
Blanokřídlý hmyz vosa rakouská žije parazitickým způsobem života. Vosa rakouská totiž nemá dělnice.
Praktické pálené cihly umožňují rychlé zdění. Díky své praktičnosti se pálené cihly staly široce používaným stavebním materiálem.