Zákeřná koroze

Koroze bývá příčinou narušování lidmi vyrobených kovových materiálů a stala se závažným problémem, kterým se musí vyspělá společnost zabývat.

Koroze napadá vnitřní povrch trubek.

Co to vlastně koroze je? Holou větou se na tuto otázku dá odpovědět, že není jen jedna. V běžné praxi se obvykle setkáváme s atmosférickou korozí kovů - nejčastěji oceli. Existují ovšem i další typy koroze, méně časté a ne tak zjevné, ale o to nebezpečnější. Pro úplnost je nutno uvést, že nekorodují jen kovy, ale koroze postihuje i beton, umělé hmoty, keramické materiály atd. V současné době se proti většině druhů koroze dovedeme bránit. Ale jen pochopení podstaty jevu umožňuje zvolit nejúčinnější protikorozní ochranu.

Korozi můžeme vysvětlit jako narušení látky vlivem vnějšího prostředí. Pro zjednodušení budeme dále mluvit jen o kovech, které korozi podléhají nejvíce.

V průběhu procesu koroze některé částice kovu, které byly pevně zabudovány v jeho krystalické mřížce, přecházejí vlivem působení jedné nebo více složek vnějšího prostředí v jinou formu, která se stává součástí tzv. korozních produktů. Ty buďto zůstávají na povrchu původního kovu ve formě rzi, nebo jsou z něho odstraňovány. Z hlediska dalšího průběhu koroze je někdy výhodnější, jestliže rez zůstává na povrchu. Tím se znesnadňuje další vliv agresivního korozního prostředí na povrch kovu a působení koroze se tím zpomalí.

Tohoto jevu se využívá například u ocelí typu atmofix, kde se vhodným složením oceli dosahuje pevně ulpívajících korozních produktů na oceli, takže se rychlost koroze několikanásobně snižuje. Ocel se pak nemusí opatřovat nátěry, které jsou drahé a musí se poměrně často obnovovat.

Jiný příklad protikorozní ochrany jistě sami znáte. Podíváte-li se z výšky na Prahu nebo jiné historické město, uvidíte množství zelených střech. Jejich zelená barva prozrazuje korozní produkt mědi - měděnku. Ta pevně lpí na plechu pokrývajícím střechy a chrání jej před dalším postupem koroze.

Tak jsme se dostali ke způsobům ochrany proti korozi. Aby bylo možné zvolit účinnou ochranu, je nutno znát příčinu způsobující korozi. To znamená provést rozbor prostředí a stanovit hlavní činitele ovlivňující proces koroze. V případě atmosférické koroze jsou to především voda a oxid siřičitý, které se nejvíce podílejí na korozi oceli. Ve vodě je aktivní složkou působící na podvodní konstrukce především kyslík a chloridové anionty. Na základě provedeného rozboru se určí způsob ochrany. Nejčastěji to bývá nátěr, který kov chrání před vlivy vnějšího prostředí.

Při zvažování nejvhodnějšího způsobu ochrany je nutno posuzovat vždy celou soustavu a třech složkách - kov, agresivní prostředí a prostředek protikorozní ochrany. Je zřejmé, že kov nebudeme muset chránit v případě, podaří-li se zamezit přístupu agresivního prostředí ke kovu nebo zvolíme-li takový kov, který je vůči tomuto prostředí odolný. V jednotlivých případech rozhoduje především ekonomické hledisko. Podívejme se, jak je tomu například v případě karoserie automobilu. Víme, že je chráněna na vnější straně lakem, vnitřní povrch (dutiny, dveře, prahy) rezistinem a podběhy a spodek vozu např. tlumexem. Tyto nátěry by byly zbytečné, kdyby byla celá karoserie zhotovená z nerezavějící oceli. Ovšem v tom případě by cena automobilu byla podstatně vyšší než dosud. Další možností je zhotovit karoserii z umělé hmoty nebo jiného odolného materiálu.

Ve stále větší míře se uplatňuje povrchová ochrana kovů s použitím umělých hmot. Typickým příkladem jsou potrubí uložená v zemi. Ta byla původně proti korozi chráněna asfaltovými izolacemi, které jsou nahrazovány umělými hmotami. Protikorozní ochrana potrubí je zajímavá také tím, že je při ní možno kombinovat více způsobů, což zabezpečí větší spolehlivost chráněného zařízení.

V případě potrubí může docházet kromě koroze způsobené půdním elektrolytem též ke korozi působením tzv. bludných proudů, což jsou proudy, které se dostávají do země z nedokonale izolovaných elektrických soustav. Bloudí zemí a "hledají" nejsnazší cestu. Pro elektrický proud je vždy nejsnazší cestou ta s nejmenším elektrickým odporem. A tou bývá často právě kovové potrubí uložené v zemi. Jestliže se bludné proudy jednou dostanou na potrubí, také z něj někde vystupují. A právě to je místo, kde dochází ke korozi potrubí. Ta může vést k velmi rychlému narušení potrubí. Tento typ koroze můžeme pozorovat například v blízkosti elektrizovaných železničních tratí. Protikorozní ochrana je v takových místech složitý technický problém.

Další články

Koroze je skrytý škůdce, který v tichosti a nenápadně postihuje téměř všechny kovy.

Plastové zátky nahrazují korek i při zátkování vinných lahví. Plastové zátky a uzávěry nahrazují tradiční přírodní korek.

Měď se stala prvním z kovů, které se lidé naučili využívat. V 5. až 4. tisíciletí př. n. l. se lidé naučili měď tavit z rud v prvních primitivních pecích.

Damascénská ocel se do Evropy dostala přes důležitý obchodní uzel Damašek. Lidé se naučili damascénskou ocel využívat již ve starověku, přičemž největšího rozkvětu dosáhla tato technologie mezi 3. a 17. stoletím.

Břidlicová střecha je úhledná a odolná. Břidlicová střecha je vysoce ceněná pro svůj elegantní vzhled a dlouhou životnost, která při správné údržbě dosahuje 80 až 100 let.

Zelené barvy signalizují korozivní vrstvičku na povrchu mědi. Pestré barvy oživují svět.

Vzácné kovy a polokovy představují materiály, bez nichž se dnešní technika neobejde. Vzácné kovy a polokovy jsou známé svou chemickou stálostí a odolností.

V běžné praxi se obvykle setkáváme s atmosférickou korozí kovů, nejčastěji oceli.

Informační stránky Yin.cz