Potáplice

Potáplice jsou u nás vzácní hosté ze severu.

Potáplice severní je stylem života navázána na vodu.

V době od pozdního podzimu do jara můžeme na hladinách našich vodních ploch vzácně zahlédnout vzácné hosty, kteří na naše území zavítali z dalekého severu - potáplice. Na území České republiky se nejčastěji objevuje potáplice severní, vzácněji potáplice malá, další dva zástupci tohoto řádu, potáplice lední a potáplice žlutozobá, se k nám zatoulávají jen výjimečně.

Potáplice hnízdí v severní Evropě, Asii a Americe na jezerech v oblasti tundry, lesotundry a tajgy. Jedinou výjimkou je potáplice severní, která hnízdí i v severním Polsku a ve střední Asii. Zde se potáplice většinou zdržují pouze v době hnízdění, přezimují obvykle na pobřeží moře a v menší míře i na velkých nezamrzajících řekách. Ojediněle se potáplice objevují v Praze na Vltavě.

Potáplice jsou ptáci větší než kachna divoká. Ostrý špičatý zobák drží poněkud šikmo vzhůru, takže siluetou trochu připomínají kormorány nebo morčáky. U nás je vídáme v zimním šatě, tedy s hnědošedým hřbetem a bílým břichem.

Potáplice dělají čest svému jménu - mistrně se potápějí, obratně loví ryby a většinu svého života tráví na mořské hladině. Pohyb po souši jim činí mírné potíže, proto si svá hnízda stavějí při okraji vody, aby při vyrušení mohly jen sklouznout na hladinu. Ze země nedokáže potáplice vzlétnout, startuje výhradně z vodní hladiny.

Potáplice je dokonale přizpůsobena pobytu na vodní hladině i potápění, její tělo má proudnicový tvar a proti chladu a promáčení ho chrání silná vrstva nepropustného peří. Nohy s plovacími blánami mezi prsty jsou posunuty až na záď těla, lýtkové svaly pohánějí tělo současnými záběry, potáplice tedy nevesluje nohama jako např. kachna. Potáplice dokáže vydržet pod vodou déle než minutu.

Další články

Voda je látka nezbytná pro život. Stejně jako pro ostatní vodní ptáky je voda důežitá i pro potáplice.

V tropických oblastech žijící fregatka páskovaná je podobně jako potáplice vázána na vodu. Přímo na vodní hladinu však fregatka páskovaná nikdy nesedá, protože má k namočení náchylné smáčivé peří a nejsou dobrými plavci. Kořist sbírá fregatka páskovaná bleskurychle za letu. Zobákem vytrhává z vody ryby plovoucí těsně pod hladinou, medúzy nebo malé želvy, aniž by se přitom namočila.

Kulturní plodina len setý poskytuje surovinu na výrobu lněných látek. Len setý je jednoletá bylina, pěstovaná pro lněné vlákno a pro olejnatá semena.

Nesporně sladký a chutný javorový sirup je přírodní sladidlo získávané z mízy javorů, která se sbírá a koncentruje bez přidání jakýchkoliv chemických látek. Javorový sirup obsahuje tři druhy cukrů, tedy sacharózu, glukózu a fruktózu, které vytváří jeho sladkou chuť.

Bylina pelyněk stepní roste u nás na jižní Moravě. Pelyněk stepní se rozrůstá se v husté drny na suchých svazích.

Malá Eliška se v příběhu rozběhne mezi řadami regálů. Z povzdálí je malá Eliška hlídána T-X.

Kruhoústá mihule mořská žije parazitickým způsobem života. Mihule mořská se přisává na tělo ryb a živí se jejich krví a tělními tekutinami.

Chutný chalupářský špíz doplní klobása nakrájená na kolečka. Chalupářský špíz je tradiční grilovaná nebo pečená pochoutka.

V zemích jižní evropa je ohrožená siesta. Jihoevropany ohrožená siesta ruší v jejich způsobu života.

Severočeský hrad Oltářík stojí, dnes již v podobě zříceniny, na Lovosicku. Hrad Oltářík nechal postavit po roce 1426 husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic.

Ptačí hnízda nabývají rozmanitých velikostí i druhů. Ptačí hnízda slouží ptákům pro nakladení a inkubaci vajíček a následné vyvedení potomků

Kokosová palma se pěstuje v tropických oblastech jako klíčový zdroj potravy i surovin. V domácích podmínkách vyžaduje kokosová palma extrémně světlé a teplé stanoviště, vysokou vzdušnou vlhkost a vydatnou zálivku.

Na území České republiky se nejčastěji objevuje potáplice severní, vzácněji potáplice malá, další dva zástupci tohoto řádu, potáplice lední a potáplice žlutozobá, se k nám zatoulávají jen výjimečně.

Informační stránky Yin.cz