Opuštěná pískovna

Opuštěná pískovna slouží jako životní prostor rozmanitým druhům rostlin a živočichů.

Opuštěná pískovna slouží jako domov rostlinám a živočichům.

Vedle útočišť, která lidé budují promyšleně a cílevědomě, mezi které patří například remízy, i vedle útočišť vzniklých ve výsadbách vytvořených za jiným účelem, jakými jsou například stromořadí, porosty na hrázích nebo větrolamy, existují i útočiště, která člověk vytvořil bezděčně činností spíše ničivou nežli tvořivou. V naší krajině je bezpočet takových míst - opuštěné pískovny, lomy, cihelny zůstávají jako jizvy uprostřed polí či lesů. Zpočátku vypadají nehostinně a ošklivě. Odhalená půda, písek, skály, rozježděné nerovné dno, rezavějící zbytky vybavení a leckdy i trosky budov, to vše vzbuzuje žalostný dojem. Avšak příroda se brzy zpustošených míst zmocní a kupodivu záhy je přemění ve stanoviště zajímavých rostlin, oživená množstvím krásných a leckdy i vzácných a chráněných tvorů.

Podívejme se tedy do opuštěné pískovny. Je ještě holá, chudý podklad se zdá být nevhodným pro vznik bohatšího rostlinstva, kolmé stěny zbylé po těžbě vyčítavě trčí vzhůru, na dně se usazuje kalná voda. A přece i toto prostředí přijde vhod některým živočichům ještě dřív, než se rostlinám podaří zapustit kořínky.

Kolmé stěny jsou přímo výzvou pro ptáky hnízdící ve vyhrabaných norách. V nejbližších jarních měsících se v pískovně objeví hejno břehulí a oživí ji svými akrobatickými kousky.

Jaro přivádí do pískovny ještě další osídlence. Pokud se vytvoří dostatečně velká nevysychající louže, přivábí pestrou sbírku obojživelníků. Nejčastěji v těchto malých vodách najdeme čolka tečkovaného, vzácněji čolka velkého nebo horského. Často se v louži usadí natrvalo drobné žabky kuňky obecné nebo žlutobřiché. Jejich smutné, jednotvárné hlásky dodávají celému místu poněkud melancholický ráz. Na jaře jejich skromnou písničku přehluší hlasy ropuch a melodické skřehotání některého z hnědých skokanů.

Malé vody v pískovnách jsou ovšem i vítanými útočišti vodního hmyzu, který ve vysychající krajině nachází stále méně vhodných nádrží. Nejdříve sem zalétnou rozmanití potápníci, příkopníci a jiní vodní brouci a ruku v ruce s nimi i ploštice - znakoplavky, klešťanky, vodoměrky. Sami vodní lupiči - copak asi loví? Kde se vzaly, tu se vzaly, objevily se ve vodě buchanky a perloočky, někdy dokonce i žábronožky a spolu s vodními řasami a rostlinami představují bohatě prostřený stůl. Záhy se objeví i larvy komárů a jiných much, jako vrtulník se přižene vážka a zásobí společenstvo dramaticky vyhlížejícími larvami s lapací maskou, zkrátka společenstvo se obohacuje každým dnem. Vítr časem přinese i semínka orobince či rákosu a co nevidět je ze špinavé louže malebné jezírko.

Život se však nesoustřeďuje jen kolem vody. I holý písek a suché výslunné stráně jsou docela žádoucím životním prostředím. Vyrazí zde ozdobné pryšce, ronící bílé mléko, na jaře rozkvetou žluté mochny a devaterníky, v létě modré a růžové vitody, objeví se dekorativní stříbrná máčka ladní, soubor pichláků jakoby naaranžovaných do efektních kulovitých trsů. Dno pískovny pokryje koberec různých jetelů, mezi nimiž vede jetel ladní, soupeřící s úrazníkem, průtržníkem, písečnicí douškolistou a různými jinými plazivými plevely. Záhy se objeví i půvabnější druhy - na nejsušších místech zlaté hvězdičky rozchodníků, různé druhy nachových hvozdíků, modrý pavinec, lila chrastavce, silenky s nadmutými kalichy i zářivá smolnička. A později vyrostou i mohutné svícny divizen, modročervený hadinec a spousta jiných zajímavých rostlin.

I člověk občas přidá svou trošku do mlýna, myslivci rozhodí pár semen vlčího bobu, slunečnice nebo některé pícniny, zahrádkáři s plevelem vyvezou i semena letniček, růžice netřesků nebo útržky z trsů skalniček. A tak bují v bývalé pískovně záplava vlčího bobu, kvete zde fialová iberka, modrá koulenka nebo i "nevěstin závoj", narůžovělý šater.

Po bylinách následují dřeviny - bříza, šípková růže, hloh... Zrají jahody a maliny či ostružiny.

To ovšem můžeme vidět na většině zpustlých míst. V pískovnách si však libuje i docela zvláštní, svérázná zvířena, původně obyvatelé nečetných pískových dun. Z brouků je to potemník písečný (Opatrum sabulosum) a různé druhy svižníků (Cicindela), ze síťokřídlého hmyzu mravkolev (Myrmeleon), pískorypka a také čmeláci. Pestré společenstvo doplňují různé druhy motýlů, pro něž je zde poslední možnost bezpečné existence. Posedávají zde půvabné vřetenušky, poletuje množství okáčů, modrásků a ohniváčků, ale leckdy zde nalezne útočiště i dlouhozobka nebo lišaj pryšcový. Kdo by mohl všechny ty zajímavé obyvatele pusté pískovny vyjmenovat!

Opuštěná pískovna je prvotřídní útočiště, a proto zasluhuje ochranu. Pískovna je zvláštní, výjimečný svět. Není nutné se ji snažit za každou cenu zalesnit nebo přeměnit v užitkový pozemek, například sad. Neveliká, zdánlivě ladem ležící plocha se bohatě odmění. Stane se domovem mnoha užitečných druhů, které budou opylovat rostliny a pronásledovat škůdce v širokém okolí.

Další články

Pitná voda z mořského dna pochází z pramenů pod mořskou hladinou. Zdroje pitné vody vyvěrající přímo pod hladinou z mořského dna, které jsou známé jako submarinní prameny, existují díky podzemním kolektorům.

Keř líska obecná plodí lískové ořechy. Líska obecná se pěstuje jako nenáročný keř nejen pro své plody, ale i jako okrasný prvek.

Sladkovodní řasy jsou starobylým druhem života. Sladkovodní řasy žijí ve sladkovodním prostředí.

Na chalupě u babičky připravené babiččino kyselo má svá chuťová specifika. Babiččino kyselo chutná tak, jako chutnala kysela kdysi.

Rostlina netřesk střešní vynikne na skalce. Netřesk střešní patří k rostlinám, které mají listy nápadnější než květy.

Zelený brouk svižník polní má krovky zdobené bílými skvrnkami. Svižník polní měří 10 až 16 milimetrů a je známý jako jeden z nejrychlejších hmyzích predátorů.

Pryšec skočcový je dvouletá bylina. Pryšec skočcový proslul tím, že aktivně vystřeluje svá semena do okolí.

Čmeláci žijí v nevelkých jednoletých koloniích. Přestože jejich hnízdo přetrvává pouhý jeden rok, fungují čmeláci v příradě jako užitečný společenský hmyz.

Strom jeřáb Vilmorinův pochází původně ze západní Číny. Jeřáb Vilmorinův je esteticky ceněn pro své jemné zpeřené listy a unikátní plody, které postupně mění barvu z korálově růžové na porcelánově bílou.

Malý pěvec z čeledi skřivanovitých chocholouš obecný se ze své původní domoviny v asijských stepích se postupně rozšířil do Evropy. V České republice patřil do poloviny 20. století chocholouš obecný k velmi hojným ptákům.

Noční motýl martináč hruškový žije v jižní, jihovýchodní a částečně i střední Evropě, Malé Asii, Arménii a Íránu. Dospělý motýl martináč hruškový nepřijímá potravu a žije jen několik dní z energie, kterou nashromáždil jako housenka.

Chutnější jahody byly získány genovým inženýrstvím. Chutnější jahody se dostávají na talíře.

Skály a skalní útvary získally nejrůznější podivná jména. Skály a skalní útvary nachází porůznu v krajině.

Brouk potápník vroubený dorůstá velikosti mezi 30 až 35 milimetry. Potápník vroubený běžně obývá stojaté vody a rybníky v České republice.

Zvířata a orientace mají mnoho společného. Jaké metody orientace zvířata používají.

Země bez lidí představuje myšlenkový experiment. Jak by vypadala Země egro pozemská krajina, kdyby ji lidé náhle opustili?

Mořské řasy jsou v Číně a Japonsku součástí jídelníčku již odedávna. Mořské řasy se těší velké oblibě jako nutričně bohatá potravina.

Proč se tvoří hvězdičky před očima po úderu do hlavy. Hvězdičky před očima nazývané také mžitky se nejčastěji tvoří kvůli náhlému poklesu krevního tlaku.

Písek se ukazuje být zdrojem energie. Zvyšování cen ropy a energií obecně oživilo zájem o nové zdroje energie, mezi které se může zařadit i písek.

Podívejme se do opuštěné pískovny, toto prostředí přijde vhod některým živočichům ještě dřív, než se prvním rostlinám podaří zapustit kořínky.

Informační stránky Yin.cz