Původní obyvatelé Severní Ameriky jsou Indiáni a Eskymáci.

Budeme-li Severní Amerikou postupovat od východu k západu, poznáme jako první Indiány severovýchodních lesů a Velkých jezer, tzv. lesní Indiány. Jsou to především kmeny algonkinské a irokézké - hrdinové románů J. F. Coopera a E. Setona. Byli prvními Indiány, s nimiž se v Severní Americe Evropané setkali, a od nichž pocházejí i u nás zdomácnělá slova jako vigvam a tomahawk. I když v jejich obživě hrál rozhodující roli lov, byli i vynikajícími pěstiteli např. kukuřice, která se od nich dostala do Evropy a zbytku světa.
S lesními Indiány sousedilo na jihovýchodě tzv. pět civilizovaných kmenů - Kríkové, Čerokíové, Čoktové, Seminolové a Čikasové. Evropané jim říkali civilizovaní nejen proto, že se živili zemědělstvím a že se jejich vesnice značně podobaly bělošským, ale také proto, že k těžkým pracím používali válečné zajatce - otroky. Čerokíjský míšenec Sequoya vytvořil dokonce pro svůj kmen zvláštní slabikové písmo. Tato civilizace navazovala na starší mississippské kultury, dnes objevované archeology, po nichž se dochovaly mohyly (moundy) v podobě hadů, medvědů, ptáků a jiných zvířat.
Od Mississippi na západ se rozkládá oblast známá jako velké pláně známá také jako prérie, ohraničená na západě Skalnatými horami. Prérijní Indiáni byli kočovnými lovci a ovládali dokonale jízdu na koni. Často měnili tábor podle tahů bizonů, z nichž zužitkovali maso, kůže, kosti i trus.
V pohraničních oblastech USA a Mexika, na tzv. jihozápadě, žily usedlé zemědělské kmeny. Známe je pod španělským jménem Pueblané, což je odvozeno od "pueblo" (vesnice). Zdejší původní obyvatelé si stavěli svá často několikapatrová obydlí z kamenů a nepálených cihel.
Vedle Pueblanů zde žili i Navahové bydlící v dřevěných polozemnicích, tzv. hoganech, a konečně Apačové.
V dnešní Nevadě a Kalifornii žili Indiáni živící se sběrem jedlých rostlin, hlíz a kořínků, lovem zvěře a rybolovem. Jsou považováni za nejprimitivnější složku severomerického indiánského osídlení. Neznali v podstatě oblečení a jejich obydlím byly jen jednoduché přístřešky.
Jejich severní sousedé, obyvatelé dnešních států Oregon, Washington, Britská Kolumbie a Aljaška, naopak vytvořili vyspělou kulturu. Byli to lovci velryb, tuňáků, lososů a také lesní zvěře. Prosluli však také jako řezbáři a byli to oni, kdo zhotovoval sloupovité totemy. Bydleli v prkenných domech, často bohatě zdobených. Od ostatních původních obyvatel Severní Ameriky se liší i svou fyziognomií - jsou menší a rostou jim vousy.
Daleký sever, to bylo území polárních lovců a rybářů, jak indiánských, tak eskymáckých. Vnitrozemské kmeny loví dodnes především soby polární, pobřežní kmeny jsou vynikajícími rybáři a lovci medvědů. Obývají polozemnice nebo sněhové domy.
Další články
Jakožto kolonizátoři Francouzi v Americe vsadili ve vztahu k původním obyvatelům vsadili spíše na spolupráci. Toto vycházelo z nutnosti, Francouzi nebyli v Americe nikdy natolik početní, aby si mohli dovolit jiný přístup.
Zemědělská plodina kukuřice pochází z Ameriky. Kukuřice setá je jednoletá obilnina domestikovaná před více než 9 000 lety v oblastech dnešního Mexika a Střední Ameriky. U zrodu kukuřice jako zemědělské plodiny stáli původní obyvatelé Severní Ameriky.
Ze Svatého grálu, který je součástí evropské mytologie, Ježíš Kristus pil při Poslední večeři a Josef z Arimatie do něj zachytil Kristovu krev po ukřižování. Svatý grál je bájná relikvie a symbol křesťanské tradice.
Velryby se objevují i ve Středozemním moři, kam připlouvají na letní měsíce. Do Středozemního moře v letních měsících každoročně připlouvají velryby především za potravou a pářením. Jedná se o některé druhy kytovců, pro které jsou vody ve Středozemním moři bohaté na plankton a menší ryby ideální.
Medvěd grizzly je ve svém prostředí králem, který nemá přirozené nepřátele. Medvěd grizzly je skutečně vrcholovým predátorem. Dospělí jedinci medvěda grizzly nemají v přírodě žádného přirozeného nepřítele a stojí na samém vrcholu potravního řetězce.
Prehistorická kukuřice, jejíž dějiny trvají již téměř devěttisíc let. Prehistorická kukuřice pochází ze Severní Ameriky, kde byla domestikována z divoké trávy zvané teosinte. Původní klas prehistorické kukuřice byl pětkrát menší než ten dnešní, obsahoval jen několik málo tvrdých zrn a spíše než klas připomínal trávu.
Bizon americký obýval v milionových stádech pláně Severní Ameriky. Protože si bílí osadníci uvědomovali, že původní obyvatelé prérií Severní Ameriky závisejí na bizonech, byl roku 1871 schválen zákon, který povoloval jejich úplnou likvidaci.
Vikingové byli obratní a odvážní mořeplavci, kteří na svých lodích dopluli až na území Severní Ameriky. Vikingové byli prvními známými Evropany, kteří vstoupili na půdu Severní Ameriky, a to zhruba pět století před Kryštofem Kolumbem.
Původní obyvatelé Severní Ameriky se dělí do dvou hlavních skupin, z nichž první jsou Indiáni a druhá Inuité (Eskymáci) či Aleuťané na dalekém severu. Na severoamerický kontinent přišli původní obyvatelé z Asie před více než 30 tisíci lety přes tehdejší pevninský most v oblasti dnešního Beringova průlivu. Kultury původních obyvatel Severní Ameriky byly vysoce rozmanité a přizpůsobené místním přírodním podmínkám.