Křesadlový trombon je pistole poněkud nezvyklého tvaru s velkou ráží a nálevkovitým ústím hlavně.

Podobnou pistoli můžete vidět v historických filmech nebo na ilustracích knih. U nás se jí říká trombon či trombón, ve Francii musqueton a v anglicky mluvících zemích lze slyšet název blunderbuss.
Křesadlový trombon pochází pravděpodobně z Holandska, odkud se koncem 16. století rozšířil do ostatního světa. Kromě zvláštního tvaru hlavně a velké ráže se nelišily od běžných typů zbraní, které byly určeny ke střelbě na malou vzdálenost. Oblíbené byly zvláště v období křesadlových zámků. Trombony se používaly ještě v polovině 19. století v Severní Americe. Byly ve výzbroji mamelucké gardy císaře Napoleona I. ve Francii, a také v pruské a rakouské armádě, v námořních jednotkách Anglie a Španělska. Hojné byly na Sardinii, Sicílii a Korsice, oblibu získaly v Orientě. V 18. století je používalo rakouské jezdectvo pod názvem musqueton. Měly elipsovité ústí hlavně a nebíjely se dvanácti olověnými kulkami. Pro potřeby námořníků byly hlavně trombonů vyráběny z mosazi nebo bronzu, aby na moři lépe odolávaly korozi.
Trombon měl většinou rukojeť klasicky prohnutého tvaru, výjimečně s pažbou podobnou zkrácené pažbě ručnice. Jako střelivo bylo používáno vše, co bylo po ruce. Trombon byl nabíjen štěrkem, sklem, železným šrotem, sekaným olovem, ale byly používány například i kusy řetězu a podobně.
Další články
Lovecké zbraně prošly dlouhým mnohatisíciletým vývojem od primitivních nástrojů z pazourku a kostí až po vysoce přesné moderní kulovnice, brokovnice a kombinované zbraně. Dnešní lovecké zbraně jsou dlouhé palné zbraně kulové, brokové nebo kombinované určené k odstřelu zvěře.
Střelný prach s sebou přinesl změny ve vojenské taktice. Zavedení střelného prachu zásadně proměnilo válčení. Původní černý střelný prach je směs jemně mletého draselného ledku neboli dusičnanu draselného, dřevěného uhlí a síry.
Samonabíjecí pistole vz. 52 mají matný, šedě fosfátovaný povrch a bakelitové střenky. Konstruktéry pistole vz. 52 byli bratři Jan a Jaroslav Kratochvílové.