Elektronky

Co to vlastně jsou elektronky a na jakém principu fungují?

Před hromadným rozšířemím polovodičů kralovaly elektronice elektronky.

Před hromadným rozšířemím polovodičů kralovaly elektronice elektronky. I když se s nimi můžeme setkat i dnes, od šedesátých let byly postupně vytlačeny menšími, levnějšími a rychlejšími tranzistory.

Co to vlastně jsou elektronky a jak pracují? Jejich objevitelem je Thomas Alva Edison, který při zdokonalování jím vynalezené žárovky mimoděk sestrojil první elektronku. Přesto, že neměl zájem o využití zajímavého jevu, kterým se vyznačovala upravená žárovka, nechal si ji patentovat. Během svých pokusů umístil v horní části žárovky kovovou destičku, spojenou s měřícím přístrojem. Po zavedení elektřiny do žárovky začal po rozžhavení vlákna (tehdejší žárovky ještě nesvítily okamžitě) protékat elektrický proud od vlákna k destičce, ačkoliv mezi nimi nebylo žádné vodivé spojení. První elektronka byla na světě.

Zvýšená teplota nutí elektrony atomu kovu k rychlejšímu pohybu. Reakce na zvýšenou teplotu je tak silná, že se část elektronů vymaní z přitažlivosti atomu a opustí kov. Oblak elektronů obklopuje vodič a jeho hustota je závislá na teplotě, ale také na druhu kovu. Elektrony se záporným nábojem jsou přitahovány kladným pólem, a proudí proto od záporného ke kladnému pólu, což je vlastně podstata elektrického proudu. Tím je také vysvětlena nutnost vakua (vzduchoprázdna) v elektronce, protože částice vzduchu brzdí a vychylují elektrony z přímého směru.

Jednoduchá elektronka tedy sestává ze dvou elektrod uzavřených ve skleněné baňce. Dvě funkční části daly též elektronce jméno, dioda. Mnohem širšího uplatnění se dostalo elektronkám s dalším funkčním prvkem - mřížkou. Takové elektronky se nazývají triody. Mřížka je vlastně sítko, kterým musí záporně nabité elektrony projít, aby dosáhly kladného pólu. Je-li mřížka nabita záporně, elektrony nemohou projít, protože částice se stejným nábojem se odpuzují. Intenzita náboje mřížky tedy určuje množství elektronů, kterým se podaří proniknout k anodě, a tím i funkci elektronky.

Když si prohlížíme elektronky, můžeme snadno pozorovat jejich uspořádání. Uvnitě baňky je obvykle část plochy postříbřena. Je to důsledek spálení jistých látek, přidávaných do elektronky za účelem odstranění zbytků vzduchu, protože jeho úplné odstranění z baňky je při výrobě velmi obtížné. Po diodě a triodě byly vyvíjeny složitější elektronky, mezi které patří pentoda (pět elektrod), hexoda (šest elektrod) a další, složitější.

V dnešní době už v domácí elektronice elektronky sotva naleznete. Z důvodů cenových a rozměrových se v elektronických přístrojích používají výhradně polovodiče. Pouze do malého množství specializovaných přístrojů se montují elektronky. Jedinou vyjímku tvořila donedávna Braunova katodová trubice, která byla základem televizních obrazovek. S nástupem LCD panelů do této oblasti však i zde odcházejí elektronky do důchodu.

Další články

Rozmanité ve světě používané kalendáře určují datování. Na různých místech světa se dosud používají různé místní kalendáře. Různé kultury a náboženství po celém světě používají odlišné kalendářní systémy, které odrážejí jejich tradice. Tyto kalendáře se dělí na solární řízené pohybem Slunce, lunární řízené fázemi Měsíce a lunárně-solární kombinující oba cykly.

Kuličky jsou jednoduchá hra stojící na pomezí hry a sportu. Kuličky, které v minulosti hrály především děti, se stávají i hrou dospělých. Pro své příznivce se hra kuličky stává volnočasovou aktivitou.

• Internetový časopis Oko
• Čtyřicet
• Třicet devět
• Třicet osm
• Třicet sedm
• Třicet šest
• Třicet pět
• Třicet čtyři
• Třicet tři
• Třicet dva
• Třicet jedna
• Třicet
• Devatenácté číslo
• Osmnácté číslo
• Sedmnácté číslo
• Šestnácté číslo
• Patnácté číslo
• Čtrnácté číslo
• Třinácté číslo
• Dvanácté číslo
• Jedenácté číslo
• Desáté číslo
• Deváté číslo
• Osmé číslo
• Sedmé číslo
• Šesté číslo
• Páté číslo
• Čtvrté číslo
• Třetí číslo
• Druhé číslo
• První číslo