Pařezy, pahýly, souše - přírodní úkryty pro lesní živočichy

Souše, zlomené pahýly stromů, staré pařezy a další zbytky někdejších lesních velikánů se stávají domovem mnoha živočichů, kteří přispívají k druhové rozmanitosti lesa.

Souše, pahýly stromů a pařezy se stávají domovem živočichů.

Každé povolání má své ideály. Ideálem lesníka je les spořádaný, čistý, bez nahromaděného klestu, vývratků, zlomů a dalších trouchnivějících zbytků stromů. V intenzivně hospodářsky využívaném lese to ani jinak nejde - užitkové dřeviny jsou vysázeny v řadách, řádně probírány, ošetřovány proti škůdcům a včas mýceny. Stromy si zde nerostou, jsou pěstovány, žádná anarchie se netrpí. Ovšem společenstvo takovýchto lesů je velice chudé, mnohdy ke škodě věci. Jednotvárný není pouze podost, ale i bylinná vegetace, chudá není jen půda, ale také zvířena. Chybějí zde vhodná útočiště druhů zajímavých, krásných, ale také užitečných.

Pařezy, pahýly a souše jako útočiště a úkryty

A právě takovýmito útočišti mohou být souše, zlomené pahýly stromů, mohutné staré pařezy a podobné trosky někdejších lesních velikánů, které vídáme v přírodních rezervacích, pralesích a odlehlých horských porostech.

Kdo může bydlet v takové trosce stromu? To záleží na jejím stavu a stáří. Nejbohatší osídlení najdeme v trouchnivých, polorozpadlých zbytcích. Tam se usilovně činí početné společenstvo organismů, od mikroskopických řas a hub, mechů a lišejníků až po nejrůznější členovce, plže a červy. Tu a tam se zde usídlí i nějaký obratlovec - vybuduje si zde hnízdo norník rudý nebo jiný hlodavec, najde zde úkryt ještěrka či užovka hladká, zabydlí se zde červenka, střízlík nebo jiný v přízemí lesa hnízdící pták.

Souše a zlomy bývají sušší a na drobné obyvatele daleko chudší. Jenže zde jsou vhodné dutiny a štěrbiny, ve kterých se mohou usídlit velice užiteční hosté - datlovití ptáci, šoupálci, sýkory, ale také sovy, divocí holubi - doupňáci, některé druhy netopýrů i různí stromoví savci, například plši, veverky, ve větších i kuny nebo dokonce divoké kočky.

To jsou ovšem hosté, kteří ve svých domovech návštěvy zvědavých lidí nevítají a raději se včas ukryjí. Každý se však může seznámit s malými obyvateli souše či pařezu, kteří nezřídka těm větším slouží za potravu. Jsou zde tvorové mírumilovní a bezbranní, jako například chvostoskoci, šupinušky, larvy drobných much a brouků, i zavalití trouchobytní roztoči pancířníci. Jsou zde však i dravci, například pavouci, rychlonohé stonožky, brouci střevlíci a jejich larvy. Rozvážně zde jako na chůdách pobíhají nohatí sekáči, pomalu se šinou drobní i větší plži, čile pobíhají mravenci.

Právě pro mravence a některé další blanokřídlé jsou pařezy, pahýly a padlé stromy velice potřebným a vyhledávaným úkrytem. Některé drobné druhy, například mravenečci z rodu Leptothorax, jejichž kolonii lehce přikryjete dlaní, sídlí pod kůrou, jiné druhy, například známí dřevokazi, si prohlodávají zbytky dřeva tak, až se přetvoří v obytný prostor s tenkými dřevěnými stěnami, a jiní zase - převážně různé druhy lesních mravenců - změní pařez v jakési bytové jádro, kolem kterého vybudují svou kupu.

Užitečnost takovýchto dřevěných útočišť je velká. Poskytují chráněné místo k hnízdění a rozmnožování nejrůznějším živočichům, ale také rostlinám nebo dokonce dřevinám. Nejednou se právě na padlém kmenu nebo trouchnivém pařezu uchytí semínko, ze kterého vyroste mladý stromek. Až časem jeho opora shnije, zůstane stromek stát na chůdovitých kořenech a leckdy si tak zachová vzpomínku na to, že i jemu byl nějaký pařez v mládí vítaným útočištěm.

Další články

Jako melounový strom také známá papája melounová plodí ceněné ovoce. Papája melounová je mohutná bylina připomínající strom.

Co dokáží sesuvy půdy se stromy na těchto místech rostoucími. Sesuvy půdy dokážou napáchat škody.

Lahvové stromy jsou nazývány baobaby. Lahvové stromy získaly svůj název díky charakteristickému tvaru kmene, který je výrazně rozšířený do šířky, a svým tvarem připomíná láhev nebo sud.

Samovolně rostoucí Žofínský prales založil hrabě Jiří František Augustin de Longueval-Buquoy roku 1838. Žofínský prales má nepravidelný tvar tvořený dvěma propojenými celky, tedy původním pralesem a mladšími přičleněnými smrkovými porosty s příměsí buku.

Hmyz mravenec lesní je součástí přírody, kde přispívá k čistotě lesa. V Žofínském pralese i celých Novohradských horách vytváří mravenec lesní významné kolonie. Jakožto všežravec zde pomáhá udržovat rovnováhu a regulovat přemnožený hmyz.

Jak žijí sovy v naší přírodě a jaký je způsob jejich života. V přírodě České republiky žijí sovy v zastoupení přibližně 10 druhů.

Mohutný strom buk lesní tvoří čisté porosty bučiny. Buk lesní roste jako významná dřevina v našich lesích, přičemž hojně se vyskytuje i v parcích.

Malá kočkovitá šelma kočka rybářská žije ve vodním prostředí. Kočka rybářská obývá mokřady, bažiny a mangrovové porosty v jižní a jihovýchodní Asii.

Rostoucí stromy na těle leshanského Buddhy evokují haiku ústa. Stromy na těle leshanského Buddhy vnáší otázku.

Informační stránky Yin.cz