
Olivín je chemickým složením křemičitan železa a hořčíku. Své jméno získal podle olivově žlutozelené barvy. Drahokamová odrůda chryzolit odvozuje své pojmenování z řeckých slov chrysos - zlato a lithos - kámen. Obliba olivínu, lépe řečeno jeho drahokamové odrůdy chryzolitu, nebyla nikdy stálá. Olivín je měkčí než křemen (má tvrdost 6,5 až 7) a nehodí se do šperků, které trpí otěrem. Zasazuje se proto spíše do jehlic, přívěsků, spon a náušnic. Předností je ale bezesporu jeho příjemná žlutozelená barva a silný lesk, který se broušením ještě zvyšuje. Obliba olivínu klesá nebo vzrůstá také s módní oblibou zelených kamenů vůbec, jako je tomu konečně u většiny drahých kamenů.
Mnohé olivíny dnes pocházejí z jediného naleziště. Již v dávných dobách přicházely krásné olivíny z Egypta. Podle ostrova Topazos v Rudém moři, kde se ve starověku olivín vydatně těžil, se mu říkalo topazios. S takovým označením se setkáváme u starých Římanů. Vydatné starověké naleziště však časem upadlo v zapomnění a během celého středověku se o něm nevědělo. Objevila se však důstojná náhrada v českých olivínech z Kozákova u Turnova.
Ze zprávy dvorního lékaře Rudolfa II. Boetia de Boota se dozvídáme, že již tehdy byl dobře znám a obdivován příjemně žlutozelený kámen, chryzolit, vyhledávaný na Kozákově. Tento pro nás výhodný stav trval až do roku 1900. Tehdy bylo zjištěno, že ostrov Zebirget při egyptském pobřeží v Rudém moři je vlastně bájný ostrov Topazos a velmi čisté egyptské olivíny se odtud začaly opět hojně vyvážet.
Zebirget je ostrůvek s výskytem silně přeměněných olivínovců, v jejichž dutinách se vyskytují nádherné, sloupcovité nebo tabulkovité krystaly kosočtverečného olivínu. Největší tam nalezený olivín dosáhl hmotnosti téměř 70 gramů.
U nás máme kromě Kozákova ještě další naleziště olivínu. Olivín drahokamové jakosti se nacházel také u Semil v čedičovém lomu Na rovném. V lomu ve Smrči u Železného Brodu se v čediči objevují olivínové koule o rozměrech téměř lidské hlavy, ale jsou navětralé a rozpadají se v drobounká zrnka.
Další články
Petrovy kameny jsou známá vrcholová skalní hradba v Hrubém Jeseníku. Petrovy kameny bývají vyhledávány jak pro svou unikátní botanickou rezervaci, tak pro historii spojenou s pověstmi o čarodějnických sabatech.
Minerál křišťál je čirý křemen. Křišťál bývá považován za kámen kamenů.
Kyanit je nerost odolný vůči působení vysokých teplot. O kyanit se nejčastěji zajímají mineralogové, šperkaři a průmysloví výrobci.
Evropské smaragdy z Habachtalu se pyšní výjimečnou, sytě zelenou barvou a jsou ceněny pro svou jedinečnou krystalickou strukturu. V Habachtalu se smaragdy těžily již od 19. století.
Psychologický význam barev se ukazuje být značným. Psychologický význam barev je obor zkoumající, jak barvy ovlivňují lidské myšlení, emoce a chování.
Jak mlely mlýnské kameny ve vodních i větrných mlýnech. Mlýnské kameny se skládají ze dvou kruhových kamenů.
Jaké jsou barvy a jejich účinky. Barvy zásadně ovlivňují lidskou psychiku.
Nefritový císař je v čínské mytologii vládce nebes. Nefritový císař, čínsky Jü-chuang nebo Jü-ti, je nejvyšší vládce nebes a absolutní božstvo v čínském lidovém náboženství a taoismu. Podle mytologie řídí veškeré dění na nebesích i na Zemi, spravuje rozsáhlý nebeský úřednický aparát a uděluje mandát pozemským vládcům.