Nové tratě pro vlaky TGV

Francie v současné době disponuje patnácti sty kilometry drah určených pro provoz rychlovlaků TGV. Toto však není definitivní dělka tratí TGV. Během příštích let by se tratě měly ještě rozrůst. Cestující díky tomu budou méně často nuceni přestupovat v Paříži.

Vlak TGV Nápad spojit velká francouzská města sítí rychlovlaků pochází z šedesátých let minulého století. Původně měly být vlaky poháněny plynovými turbínami. Pak přišla sedmdesátá léta a s nimi ropná krize. Fosilní paliva byla nucena ustoupit elektřině. Prototyp rychlovlaku TGV poháněného elektromotorem vyjel v roce 1974, definitivní verze pak byla uvedena do provozu v roce 1981.

Paprskovitá síť tratí TGV

Vlaky TGV (Train a grande vitesse) nejprve spojily Paříž s Lyonem. Měly okamžitě úspěch a dokázaly zcela zničit konkurenční letecká spojení. Následovaly spoje do měst Le Mans, Tours, Calais a řady dalších. Původně paprskovitá síť s centrem v Paříži se postupně měnila ve složitou soustavu železnic nezávislých na hlavním městě.

Počáteční pochybnosti o potřebnosti regionálních spojů se rozplynuly. V současné době existují i spoje ze severu Francie na jih, které nestavějí ani v hlavním městě. Příkladem může být linka Lille - Bordeaux využívaná především ke služebním cestám.

Východní linka TGV-Est

Kromě existujících spojů směřujících do Belgie, Německa a Velké Británie (jízdu pod Lamanšským průlivem zabezpečují rychlovlaky Eurostar) se již několik let staví nová východní linka - TGV-Est. Měla by být dokončena do roku 2007 a přinese výhodnější spojení zejména s německými a švýcarskými městy. Díky trati TGV-Est se cesta z Paříže do Štrasburku zkrátí na pouhé dvě hodiny dvacet minut.

Velké úspory času přinese trať cestujícím do Frankfurtu. Rychlost vlaků by se měla zvýšit ze současné hranice 300 kilometrů v hodině až na 320-330 kilometrů v hodině. Aby nedošlo k cenové válce mezi francouzskými a německými železnicemi, rychlovlaky mezi Francií a Německem budou jezdit pod společnou značkou, kterou budou provozovat železniční společnosti obou zemí.

Podivné nádraží

Velké spory se vedly okolo umístění nového nádraží východní trati TGV, které bylo podle Lotrinska, kde se nachází, nazváno Lorraine TGV. Provozovatel vlaků TGV, francouzská železniční společnost SNCF, prosazoval obec Vandieres kvůli snadné návaznosti na lokální spoje. Představitelé místní samosprávy, která se na stavbě trati finančně podílí, však nakonec rozhodli, že nádraží bude stát u obce Louvigny.

Je tu však problém. Podobně jako nádraží TGV v Saint-Quentin, které si vysloužilo pro své umístění na venkově přezdívku Nádraží červené řepy, zastávka TGV Lorraine se nachází daleko od zástavby ve vzdálenosti patnáct kilometrů od existujících tratí. Obyvatelé Lotrinska proto budou muset na nádraží jezdit autem.

Další články

Aromatické, mírně nasládlé a ostré nové koření jsou sušené plody (dvousemenné bobule) pimentovníku pravého.

Červená řepa je zelenina bohatá na antioxidanty a další látky působící blahodárně na lidský organismus. Červená řepa je v posledních letech stále populárnější.

Tratě vysokorychlostních železnic musí být z pevné oceli, aby se zamezilo deformacím.

Humorné vtipy o vlacích a cestování v nich.

V Indii jezdí luxusní historické vlaky tažené parními lokomotivami.

Železniční síť slouží k dopravě.

Nákladové nádraží Žižkov bylo vybudováno v letech 1931 až 1936.

Francie disponuje patnácti sty kilometry drah pro rychlovlaky TGV a do budoucna plánuje jejich další rozšíření.

Informační stránky Yin.cz