Zásoby pitné vody se stále zmenšují. Řešením problému celosvětového nedostatku pitné vody by mohlo být odsolování mořské vody nebo slané vody z podzemních pramenů. A jak se získává ze slané vody pitná?

Mořská voda pokrývá tři čtvrtiny zemského povrchu, tvoří tedy téměř nevyčerpatelnou světovou zásobárnu této tekutiny. Objem pitné vody získané odsolováním stále roste. Zatímco v šedesátých letech pocházelo z mořské vody sotva osm tisíc metrů krychlových, dnes se denně vyrobí dvacet milionů metrů krychlových sladké vody. Největší podíl na tomto množství má Saúdská Arábie a Spojené státy. V Las Palmas na Kanárských ostrovech se odsolováním pokrývají dokonce tři čtvrtiny spotřeby pitné vody.
Hlavní nevýhodou tohoto procesu je, že bývá poměrně drahý. Existují různé metody odsolování, které jsou vesměs velice náročné na spotřebu energie. Jde o destilaci pomocí zahřívání elektrolýzou a obrácenou osmózu (prolínání), která patří k nejrozšířenějším. Cena krychlového metru pitné vody se liší podle použité metody.
Destilace probíhá v několika uzavřených nádržích, do kterých je přiváděna mořská voda. Na vnější straně je umístěn kotel, který zahřívá topná tělesa uvnitř nádrže. Voda vytváří kapky, které se vlivem tepla mění v páru. Teplota dosahuje jen 70 °C, protože tlak v nádobě je nižší než atmosférický tlak.
Zbylá mořská voda, která se neproměnila v páru, se shromažďuje na dně nádoby. Obsahuje velké množství soli. Poté je voda přečerpána do druhé nádoby. Sem putuje i vodní pára, která v zahnutých trubkách kondenzuje. Při přechodu z plynného do kapalného skupenství se uvolňuje energie, díky které opět dochází ke kondenzaci mořské vody z první nádrže. Uvolněná pára se převádí do další nádoby. V praxi lze umístit až sedm nádob za sebou. Poslední část potrubí se ochlazuje pomocí mořské vody.
Voda, která kondenzuje v záhybech trubek, je sladká. k získání jednoho litru sladké vody je zapotřebí dvou až čtyř litrů vody slané
Jsou-li do slané vody umístěny elektrody, dojde k pohybu iontů. Ionty se záporným nábojem (anionty) putují ke kladně nabité elektrodě (anoda), ionty s kladným nábojem (kationty) se pohybují k záporně nabité elektrodě (katoda). Mezi nimi jsou umístěny membrány označené jako A a C. Membrány typu A propouštějí pouze anionty (Cl-), membrána typu C pouze kationty (Na+). Střídavě umístěné membrány umožňují vznik úseků s vodou obohacenou o sůl a vedle nich úseků s vodou, která je zbavena soli.
Při osmóze by proudila voda z levé části nádoby, kterou rozděluje polopropustná membrána, do pravé. Proces by pokračoval až do chvíle, kdy by nastala osmotická rovnováha. Pro odsolení je třeba proces převrátit. Působením tlaku, který je vyšší než osmotický tlak, prochází voda membránou, která zadržuje rozpuštěné soli.
Další články
Pitná voda z mořského dna se získává zachytáváním podmořských sladkovodních pramenů. Prameny pitné vody pramení nejen na pevnině, ale často i z mořského dna.
Východoevropské Černé moře má svůj vodní profil. Černé moře je vertikálně rozděleno na dvě odlišné vrstvy, které se téměř nemísí.
Sůl, bez které si těžkou dovedeme představit život. Sůl je pro život naprosto nezbytná.
Pitná voda je základní lidskou potřebou. Sladká voda představuje pouhá dvě a půl procenta celkového objemu vody na planetě Zemi.
Tropické Karibské moře proslulo svým teplým podnebím, tyrkysově modrými vodami a půvabně bělostnými písečnými plážemi. Karibské moře zabírá plochu přibližně 2 754 000 čtverečních kilometrů a nejhlubším místem tohoto moře je s hloubkou 7686 metrů Kajmanský příkop.
Mlha si dodnes uchovává část tajemství svého vzniku. Tajemství vzniku mlhy jako přírodního jevu je fascinující.
Unikátní svitky od Mrtvého moře nalezli v roce 1947 dva beduínští chlapci v jedné jeskyni u Chirbet Kumránu, severozápadně od Mrtvého moře. Proslulé Svitky od Mrtvého moře, které patří k nejvýznamnějším nálezům 20. století, nejsou dodnes všechny rozluštěny. Předposlední z nich nyní úspěšně rozšifrovala badatelka z univerzity v Haifě.
Koupel je časem odpočinku a očisty těla. Koupel je ideálním způsobem, jak propojit očistu těla s hlubokým odpočinkem a relaxací.
Mořská voda pokrývá tři čtvrtiny zemského povrchu, tvoří tedy téměř nevyčerpatelnou světovou zásobárnu této tekutiny.