Zlatý poklad z Qatny

Pod sutinami starověké Qatny v západní Sýrii nalezli archeologové královský hrob a v něm poklad. Sochy a sbírku zcela ojedinělých šperků vyrobených většinou ze zlata. Předměty spočívaly v hloubce deseti metrů pod zemí přibližně tři tisíce tři sta let.

Na zlaté sdponě k opasku, jednom z předmětů zlatého pokladu z Qatny, je vytepán výjev zobrazující dvě zvířata (pravděpodobně kozy) opírající se o strom života.

Ve čtrnáctém století před naším letopočtem bylo území dnešní Sýrie rozděleno na množství malých království prosperujících díky obchodu s karavanami, které se zde zastavovaly na cestě mezi Anatolií, Egyptem a Mezopotámií. O století později vzaly tyto státy za své souhrou dějinných událostí.

Když Chetité vedení králem Mutavallim utrpěli na přelomu 13. století př. n. l. porážku od vojsk egyptského faraona Ramesse II. ve slavné bitvě u Kadeše, obrátili své mocenské ambice směrem na východ. Prvním terčem se stala bohatá nezávislá města v Sýrii. Patřila mezi ně i Qatna. Chetitští útočníci město doslova srovnali se zemí.

Zlatý poklad z Qatny

Právě tato událost vedla k tomu, že starověký zlatý poklad zůstal ukrytý pod zemí až do dnešních dnů. Chetité se nezdržovali hledáním pokladu. Spokojili se s bořením všech zdí a domů, včetně královského paláce. Vše, co se nacházelo uvnitř, bylo pohřbeno pod hromadami kamení. Později na sutinách města vznikaly nové vesnice a na starověkou historii se zapomnělo. Proto se k pokladu uloženém v pohřební šachtě pod královským palácem nedostali ani vykradači hrobů.

Zlatý poklad v královském hrobě

První archeologické práce zde vedl ve dvacátých letech francouzský hrabě Du Mesnil du Buisson. Podařilo se mu odhalit zbytky královského paláce, nikoli však hrobku s pokladem. V roce 1975 se syrští odborníci rozhodli v archeologických vykopávkách pokračovat a nařídili vystěhování všem obyvatelům vesnice, která se rozkládala na původních sutinách. K syrskému týmu se přidali italští a němečtí archeologové a společně objevili královskou hrobku. Pohřební šachta byla na konci čtyřicetimetrové chodby, která vedla od trůnního sálu. V první pohřební místnosti byl nalezen sarkofág obklopený lavičkami. Tam se podle tehdejšího zvyku jedlo a rozmlouvalo s mrtvými. Před sochy se do velkých nádob ukládaly obětiny. V zadní místnosti byly nalezeny kosterní pozůstatky drobných zvířat, v místnosti napravo další sarkofág a nalevo kostnice se staršími lidskými pozůstatky.

Zlatý poklad

Zlatý poklad sestává z padesáti předmětů - náhrdelníků, broží, skříněk na masti vyrobených ze slonoviny, jantaru, ale hlavně ze zlata. Jsou důkazem, že řemeslné zpracování zlata a drahých kamenů bylo v syrských královstvích na vysoké úrovni.

Mezi nejznámější exempláře patří brož ve tvaru slunce o velikosti dlaně z kombinace zlata a kamene lapis lazuli. Šperk se přišíval přímo na tkaninu královské tuniky. Byl podobně jako ostatní ozdoby objeven ve velké nádobě umístěné v první pohřební místnosti.

Ve formě slunce je zpracovaný také tepaný zlatý přívěšek, který dokazuje, že se tehdejší řemeslníci inspirovali egyptskou ikonografií.

Skutečnou vzácností je náhrdelník z různobarevných korálků navlečený na třech tenkých zlatých drátcích. V té době se většinou šperky navlékaly na rostlinná vlákna nebo proužky kůže. Tyto materiály snadno podléhají zkáze, takže archeologové většinou nalézají pouze volně rozmístěné korálky a přívěsky, z nichž je velmi těžké odhadnout původní uspořádání. Zlaté drátky na šperku z Qatny zůstaly naopak neporušené. Uprostřed náhrdelníku umístil jeho tvůrce válcové kamenné pečetítko. Jeho otiskem na hliněné tabulce získal majitel jedinečný a snadno identifikovatelný podpis. Všechny nalezené předměty jsou uloženy v damašském muzeu, kde je zkoumají odborníci. Archeologové věří, že zlatý poklad z Qatny byl jen předehrou k dalším podobným nálezům.

Další články

Skříňky, dózy, tabatěrky, pudřenky a šperkovnice patřily v minulosti k nezbytné výbavě vznešených dam i pánů. Dózy, kazety, tabatěrky a pudřenky jsou všechny precizně vyhotovené a z ryzího stříbra a vzácných druhů dřeva.

Vzhled bažanta zlatého je nápadný. Bažant zlatý se vyznačuje výrazným pohlavním dimorfismem. Samec je pestrobarevný, s převládající zlatožlutou chocholkou, červenou spodní částí těla a oranžovo-černým límcem. Samice je naproti tomu nenápadně hnědošedá s tmavým proužkováním.

Cvičení Qi Gong (Čchi kung) spočívá v práci s energií v sobě spojuje tělesný pohyb a dotek poznání světa, který je výsledkem hry energií, sil a vlivů. Cvičení Qi Gong (čchi-kung) spočívá v kultivaci a práci s vnitřní životní energií (čchi) prostřednictvím sjednocení pohybu, dechu a mysli.

Obřadné zatlučení zlatého hřebu zakončilo stavbu americké transkontinentální železnice. Jedná se o obřadní hřeb ze zlata o ryzosti 17,6 karátů uložený dnes v muzeu.

Šachta Leopold byla významná solná šachta u Prešova na východním Slovensku, která po zatopení v roce 1752 sloužila k čerpání solanky. Nad šachtou Leopold stála budova zvaná Gapľa, přičemž těžba solanky v této lokalitě byla definitivně ukončena v roce 1970.

Zlatý déšť zlatice patří k nejoblíbenějším rostlinám v našich zahradách a parcích. Zlatý déšť zlatice je nádherná solitérní rostlina, dobrá společnice šeříku, protože rozkvete pár dní před ním, nebo také hustý živý plot.

Mocná dynastie Ming byla poslední velká domácí čínská císařská dynastie. Dynastie Ming vládla v říši Ming, neboli Číně v letech 1368 až 1644, na jihu země se mingský stát udržel do roku 1661, byť na stále se zmenšujícím se území.

Informační stránky Yin.cz