Inflace a starověký Babylon

Stříbrná mince Alexandr Veliký s motivem vojenského tažení do Indie. Po smrti Alexandra Velikého následovala v Babylonu vlna inflace.

Cenové výkyvy a inflace nejsou jen průvodními znaky moderní ekonomiky. Se stejnými problémy se lidé potýkali již od vzniku prvních starověkých států.

Název inflace je odvozen od latinského slova inflatio, což znamená nadouvání. Je to pokles hodnoty peněz vyvolaný růstem jejich množství nebo rychlostí jejich oběhu. Inflace může mít různé formy - být otevřená nebo skrytá, plíživá či dokonce cválající. Při cválající inflaci se tempo znehodnocování peněz zrychluje až do úplného rozvratu měny a nastává hyperinflace. To byl případ Německa po první světové válce.

Inflace ve starověku

Příznaky inflace, přesněji vliv politických a přírodních událostí na cenové relace, lze vysledovat už ve starověkém Babylonu. Po více než pět set let zapisovali písaři Mardukova chrámu každodenní údaje o astronomických a meteorologických úkazech. Na konci měsíce přidali vždy zprávu o ekonomické situaci. V rámci vybraného spotřebitelského koše zaznamenávali, kolik ječmene, datlí, řeřichy, sezamu, vlny a kokotice (parazitická rostlina užívaná při výrobě piva) lze koupit za jeden šekel stříbra (asi 8,5 gramu). Ve spojení s astronomickými údaji mohou dnešní vědci babylonské hospodářské záznamy přesně datovat a sestavit dokonce grafy tehdejšího ekonomického vývoje.

Inflace

Peter Temin z Massachusettského technologického institutu (MIT) prozkoumal více než tři tisíce údajů z Babylonu z let 464 až 72 př. n. l. Vedle sezonních výkyvů zaznamenal dva mimořádně prudké vzestupy cen: po smrti Alexandra Velikého (323 př. n. l.) a při zániku seleukovské říše (od roku 150 př. n. l.). Alexandr Veliký dobyl Babylon v roce 331 př. n. l. a zemřel tam o osm let později. Po jeho smrti soupeřili o moc vojevůdci Seleukos Nikator a Antigonos Jednooký, kteří uvrhli říši do těžké hospodářské krize. Mimo jiné tím, že pustili do oběhu množství uloupeného stříbra a prudce tím snížili jeho hodnotu. Město Babylon a jeho zemědělské zázemí navíc zpustošily válčící armády a ceny produktů se rychle vyhouply na dvojnásobek. Trvalo dvacet let, než se situace opět stabilizovala. K podobnému vývoji došlo po roce 150 př. n. l., kdy zánik seleukovské říše ochromil obchod.

Kromě těchto politicky motivovaných výkyvů najdeme v babylonských záznamech také roky neúrody (například 273 př. n. l.), které rovněž provázel růst cen.

Další články

Mezi zajímavé etapy idských dějin patří i starověký Egypt podél dolního toku řeky Nilu. Starověký Egypt byl jednou z významných a také nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě. Jejím centrem byla oblast severovýchodní Afriky na území dnešního Egypta.

Byla Byzantská říše dekadentní orientální země nebo kvetoucí stát? V období pozdní antiky a středověku hrála Byzantská říše roli významné středomořské a předněvýchodní mocnosti.

Kyselina chlorovodíková je velmi silná kyselina. Kyselina chlorovodíková je též známa jako kyselina solná, latinsky acidum hydrochloricum.

Ovčí vlnu známe jako pružné a odolné vlákno šatící lidstvo již po více než deset tisíc let. Ovčí vlna má izolační a termoregulační vlastnosti. Ovčí vlas se smršťuje a roztahuje podle teploty okolí.

Již starověký Babylon byl dějištěm první inflace.

Inflace, jakožto růst cenové hladiny, nebyla cizí ani starověkému Babylonu, zejména v obdobích politické nestability. Například po smrti Alexandra Velikého zažil Babylon vlnu cenových výkyvů a inflace. Ačkoliv jde o moderní ekonomický termín, hospodářské krize a znehodnocení hodnoty peněz provázely lidstvo od vzniku prvních států.

Informační stránky Yin.cz