Mrtvé moře, jezero, kterému se říká moře. Nemá sladkou, ale naopak velmi slanou vodu. Mrtvé moře leží 396 metrů pod hladinou moře na hranici států Izrael a Jordánsko. Jezero, které vysychá.
Arabsky se tento div přírody nazývá Al Bahr al Mayyit, hebrejsky Jam Hamelah. Bezodtoké slané jezero na izraelsko-jordánské hranici. Název "Mrtvé moře" si vysloužilo právem. Pro vysoký obsah soli (27 až 31%) je jezero nevhodné pro jakoukoli formu života. Dokonce ani na jeho březích nic nežije.
Mrtvé moře je nejhlubší propadlinou na Zemi. Jeho hladina leží 396 metrů pod úrovní hladiny moře a dno dokonce až v minus 794 metrech. Je zbytkem pravěkého jezera, které kdysi vyplňovalo velkou část Jordánského příkopu. Ten patří k nejpodivuhodnějším místům na světě. Obklopena horami a kamenitou pouští rezavé barvy má tato ďábelsky nehostinná oblast velmi bohatou historii.
V Kumránu, terase na příkrých svazích pohoří Judeje severozápadně od Mrtvého moře, byl odkryt komplex staveb, které jsou považovány za součást knihovny kumránské sekty. Našly se zde fragmenty mnoha starozákonních i jiných spisů - například úplný svitek knihy proroka Izaiáše, Měděný svitek se soupisem pokladů a mnoho dalších.
Nedaleko leží Jeruzalém stejně jako pozůstatky biblické Sodomy a Gomory a slavného solného sloupu, ve který se podle Bible proměnila Lotova žena.
V šedesátých letech minulého století archeologové zjistili, že oblast sloužila jako pohřebiště pro zhruba půl milionu lidí. V sedmdesátých letech byl tento odhad zvýšen na půldruhého milionu. Nikdo netuší, jak v tak nehostinné oblasti mohlo žít tolik lidí.
Dnes je oblast Jordánského příkopu a Mrtvého moře branou, která spojuje evropskou a africkou kulturu. Je přitažlivá pro archeology i pro turisty a žárlivě střežená z obou stran, arabským Jordánskem a židovským Izraelem.
Jen málo lidí by sem cestovalo proto, aby viděli skály tak rozpálené, že je na nich téměř možné usmažit vejce. Je zde 330 slunných dní v roce, ale není to počasí, které přitahuje turisty do stovek místních hotelů. Je to jedinečná příležitost uvidět na vlastní oči obrovské vnitrozemské jezero, které rozlohou připomíná moře a jehož voda obsahuje tolik solí a minerálů, že se v ní člověk nemůže potopit, voda ho prostě nese.
Hladinou téměř 400 metrů pod hladinou moře je toto podivuhodné slané jezero, devadesát kilometrů dlouhé, nejníže položenou částí zemského povrchu. Třpytivě a modře kontrastuje s okrovými skalami a horami kolem. Z dálky vypadá jako normální sladké jezero, ale intenzivní sluneční žár odpařuje vodu a zahušťuje její solný a minerální obsah, který je devětkrát koncentrovanější než v oceánu.
Život v takových podmínkách nevydrží déle, než několik okamžiků. Ryby, které do Mrtvého moře připutují s vodami řeky Jordán, hynou během několika minut. Přežívá zde pouze hrstka odolných mikrobů a tisíce turistů.
Turisty k Mrtvému moři lákají bahenní zábaly, parní lázně a léčivá síla vody, která jinak vše živé zabíjí. Vynikajících výsledků dosahují místní léčebné metody v případech revmatismu a lupénky (psoriásy).
Přestože teplota vzduchu dosahuje u břehů Mrtvého moře běžně až čtyřiceti stupňů Celsia, většina lidí se zde sluncem nespálí. Téměř 400 metrů atmosféry navíc má významný filtrační efekt a zároveň zvyšuje obsah kyslíku ve vzduchu. Je zde zhruba o deset procent kyslíku více než v nulové výšce nad mořem, což má povzbudivý efekt na fyzický stav, mozkové schopnosti i duševní pohodu. To je hlavní tajemství velké turistické přitažlivosti, kterou tato oblast bezesporu má.
I když jsou turisté vítaní, své požadavky mají i obyvatelé této oblasti. Voda je v oblasti Mrtvého moře to nejcennější. Blízký východ je vyprahlou částí planety. Řeky, které dříve napájely Jordán a ten zase Mrtvé moře, jsou využívány k zavlažování. Například jordánský kanál krále Abdullaha vybudovaný v šedesátých letech minulého století zcela odvedl vody řeky Yarmuk, bývalého přítoku Jordánu. Podobně je tomu i na izraelské straně. Přítoky vody do Mrtvého moře se snížily až o devadesát procent.
V jižním výběžku Mrtvého moře vybudovaly Jordánsko i Izrael závody, které z moře těží minerály, zejména fosfáty používané v zemědělství a chemické výrobě, sůl, bromidy, draslík a hořčík.
Satelitní snímky jasně ukazují rozdíl mezi linií pobřeží, jaká tu bývala po celá tisíciletí a ještě před několika desítkami let, a kam sahá voda dnes. Hotely, které kdysi stávaly těsně u moře, musely vybudovat dlouhé chodníky, které vedou blátivou slanou půdou k jezeru.
Potrvá samozřejmě celá staletí, než Mrtvé moře definitivně zmizí z povrchu i z map. V severní části je stále hluboké až 400 metrů, zatímco na jihu vody ubývá a je tu hloubka kolem šesti metrů.
Koncem roku 2001 se na pobřeží Mrtvého moře začaly objevovat velké propadliny. Podle Michaela Nudelmana celá tato oblast čelí ekologické katastrofě. Podle něj podobné procesy probíhaly ve středoasijských jezerech, například Aralském, které zmizelo během několika desetiletí.
Podle Gidona Bromberga, izraelského ředitele ekologické organizace Přátelé země, rovnováha v této oblasti je vážně narušena. Řada rozhodujících představitelů, například izraelský zmocněnec pro vodu Meir Ben-Meir, pokládá za nejdůležitější zajistit dodávky pitné vody pro obyvatelstvo a pro zavlažování. Zcela otevřeně vyhlašuje, že je důležitější oživit vodou poušť než udržovat při životě Mrtvé moře.
Hydrodynamické analýzy naznačují, že řešení by přece jen mohlo existovat. Existuje ambiciózní plán, který předpokládá zajištění dodávek čerstvé vody jak pro Izrael, tak pro Jordánsko. Podle tohoto plánu potřebuje Mrtvé moře přísun slané vody. Obyvatelé žijící v okolí naopak potřebují vodu pitnou a vodu na zavlažování.
Předchozí projekty ztroskotaly, protože se nesnažily řešit problém komplexně. Nový plán předpokládá přísun slané vody ze Středozemního moře kanálem, který by se teprve vybudoval. Tam, kde kanál povede z prudkých svahů k Mrtvému moři, by se jeho vody využily k pohonu hydroelektráren. V Mrtvém moři pak tato slaná voda ze Středozemního moře stabilizuje hladinu bez jakýchkoli ekologických škod. Náklady na projekt jsou odhadovány na více než pět miliard eur.
Podle amerických expertů se tento projekt dá dobře realizovat. Počáteční investice, které by financovaly státní pokladny, by nebyly příliš vysoké, kolem 700 000 eur. Další finance by přicházely od místních podnikatelů, kteří by těžili z výhod zachráněného Mrtvého moře, mohli by budovat další hotely či zakládat chemické závody.
Projekt se setkal s různou odezvou. Ani ekologové zatím nezaujímají jasné stanovisko. Existují obavy, zda by se smísily vody Středozemního moře s vodami Mrtvého moře, zda cestou slaná voda z kanálu nebude prosakovat do okolí a nezničí zdroje pitné vody. Navíc nikdo neví, zda se Mrtvé moře tímto plánem nezmění tak, že už ho žádní turisté nebudou chtít vidět. Je zde i řada dalších nezodpovězených otázek. V jednom se však shodují všichni. Pokud akce na záchranu Mrtvého moře nezačnou brzy, stane se z něj skutečně mrtvé moře.
Další články
Černé perly z tichomořských atolů.
Gladiátorky, ženy v arénách.
Pitná voda z moře a způsoby získávání pitné vody z moře.
Historie reklamy v proměnách věků.
Parní lázeň prostupuje kultury.
První předpověď počasí uvedl do praxe britský fyzik jménem Lewis Fry Richardson.
Voda začíná v některých oblastech světa docházet. Okolí Mrtvého moře je jednou z oblastí, ve kterých se nedostatek vody projevuje.
Poklady nalezené na dně moří - poklady velké hodnoty je možné nalézt i v mořích poblíž evropských břehů.
Pitná voda z mořského dna, kde pramení vodní prameny.
Zemské tektonické desky jsou v neustálém pomalém pohybu, jehož výsledkem je i proláklina, v níž leží Mrtvé moře.
Mrtvé moře, které je nejhlubší propadlina na planetě Zemi, se arabsky nazývá Al Bahr al Mayyit, hebrejsky Jam Hamelah.