Co prozradí zuby

Náš vzhled je ovlivněn skladbou našeho jídelníčku. Málokdo však tuší, že složení potravy se v našich tělech ukládá jako v databance. I z pozůstatků dávno mrtvých lidí je možné vyčíst, co bylo na jejich stolech denně a co měli jen ve svátek.

Zuby prozradí mnohé o stravě lidí.

Archeologie k tomu používá metodu analýzy kostí a zubů. Stejně zajímavé jako lidské kosti jsou pro archeology i kosti zvířecí. Ze zbytků kotlet a kýt lze vyčíst k jakému druhu zkoumaný jedinec patřil, jak byl krmen, naporcován a následně i uvařen.

Jakmile vezme řezník do ruky nůž a dá se do práce, zanechává tím stopy na kostech. Tepelné opracování zase způsobuje změny, které se liší podle odpovídající výše teploty. Tyto poznatky nám pomáhají dozvědět se více o životě našich předků. Zjistíme, co jedli, jak pokrmy připravovali, ale i jak se to celé podepsalo na jejich zdraví.

Zuby a čelisti

Velký význam mají pro archeology čelisti. Je v nich obsažen kolagen, tedy protein, který funguje jako potravinová paměť. Dá se z něj vyčíst, zda se uživatel čelistí potýkal za života s nadbytkem nebo naopak nedostatken jídla.

Totéž platí pro zuby. Stabilní izotopy uhlíku a dusíku, jejichž zdrojem jsou organické zbytky nacházené v kostech, nemizí ani několik let po smrti organismu. Chemická analýza pak odhalí, co měl který člověk ve zvyku jíst několik měsíců před smrtí. Z jediného zubu je možné vyčíst, zda se živil masem býložravých nebo masožravých zvířat nebo rybami, a dokonce zda to byly ryby mořské nebo sladkovodní. Dozvíme se také, čím byla zkonzumovaná zvířata krmena.

Bohatí a chudí

V kostele svatého Vavřince v Grenoblu byly objeveny pozůstatky lidí, kteří zde byli pohřbeni mezi třináctým a patnáctým stoletím. Skupina archeologů pod vedením Estelle Herrscherové zjistila, že se vesměs živili masem hospodářských zvířat. Zuby lidí pohřbených v patnáctém století měly více kazů než zuby lidí, kteří zemřeli o dvě století dříve. Znamená to, že lidé za dvě století museli změnit složení potravy. Konzumujeme-li ve velké míře obilniny, projeví se to na opotřebení zubů. Konzumujeme-li maso, zuby se snadno pokryjí kyselou vrstvou plaku.

Závěr? Koncem středověku, ve třináctém století, měli obyvatelé Grenoblu dostatek masa. Přesně to tvrdily i některé historické prameny. Ve čtrnáctém století lze pozorovat zhoršení životních podmínek. Na zubech je méně skloviny, což znamená hlad a špatnou výživu. V patnáctém století nastává zvrat. Lepší výživa se projevila vyšší postavou a větší délkou života.

Tyto závěry lze nicméně zpochybnit. Nálezy z různých století nepocházejí ze stejného místa. Starší se nacházely v okolí kostela, nálezy pozdějšího data pocházejí z vnitřních prostor chrámu, kde bývali pohřbíváni duchovní a bohatí lidé, zatímco chudina byla pochovávána venku. Zmíněný rozdíl by pak neznamenal nic jiného než propast mezi životní úrovní středověkých bohatých a chudých obyvatel Grenoblu. Na průkaznosti analýzy to však nic neubírá.

Další články

Přírodní památka Žraločí zuby se nachází v opuštěném buližníkovém lomu ve Vrapickém lese.

Zdravé jídlo byl mělo tvořit základ stravy. Může člověk jíst s chutí a přitom zdravě? Zdravé jídllo vykukuje zvědavě zpoza rohu.

Bruxismus neboli skřípání zubů poškozuje sklovinu.

Obilniny se vracejí na naše stoly.

Stav zubů je ovlivněn také skladbou našeho jídelníčku.

Informační stránky Yin.cz