Velká sfinga

Velká sfinga - Abu el-hol neboli Otec děsů, strašidlo, jak ji nazývají dnešní Egypťané, je symbolem Egypta a zná ji snad celý svět. Né vždy tomu tak bylo. Např. Herodotos ji při svém putování Egyptem díky pouštnímu písku vůbec neviděl. Slavná stéla Thutmose IV vypraví o snu prince, později faraóna Thutmose IV, který se mu zjevil, když pod sfingou ulehl k odpočinku: "Pohleď na mne, můj synu Thutmose! Jsem tvůj otec a chci ti dát království na zemi. Budeš nosit bílou korunu (Horního Egypta) a červenou korunu (Dolního Egypta) na trůně boha země Geba. Tvým bude vše, co plodí Obě země, tvé budou poplatky ze všech cizích zemí...... Hle, vidíš, že mi není dobře, bolí mě celé tělo, tíží mě písek pouště, na kterém jsem kdysi spočíval. Čekal jsem, abys vykonal, po čem toužím." Thutmose uposlechl svému snu a sfingu nechal vyhrabat z nánosů písku. Sfinga však byla časem opět zaváta. Před ním se již o totéž pokusil faraón Rachef. V římské době nechal sfingu oprostit ze spárů pouštního písku Markus Aurelius a Septimus Severus. Roku 1818 ji opět vykopal Giovanni Battista Caviglio. O sedmdesát let později již byla opět zcela zasypána, tentokrát ji vykopal Gaston Masper, ředitel tehdejší egyptské správy pro starověk. Za pouhých čtyřicet let bylo opět nutné vzít lopaty a sfingu osvobodit. Velká sfinga je největší a nejzáhadnější sochou na světě. Neví se kdo, kdy a proč ji postavil. Je vytesána z jediného skalního bloku (až na část zad a předních tlap, které byly dotvořeny z pálených cihel a upravených kamenů, které postupem času a lidské přičinlivosti opadaly, dnes jsou tato místa podobným způsobem rekonstruována), orientována je přesně východo-západním směrem a její oči vzhlížejí k východu. Co vlastně sfinga je? 73,5 metrů dlouhé a 20 metrů vysoké lví tělo se záhadnou tváří. Na hlavě má klasickou pokrývku hlavy faraónů - nemes a na čele ureus (královskou kobru). Na bradě sfingy bal kdysi dlouhý vous, jehož zbytky byly nalezeny Napoleonovými učenci (dnes uloženy v Britském muzeu). Tělo sfingy bývalo potřené načervenalou okrovou barvou, stejně jako její tvář. Zbytky barvy jsou patrné dodneška. Velká sfinga byla první sfingou a stala se tak vzorem pro tisíce menších sfing rozesetých po celém Egyptě (a nejen po něm). Předpokládá se, že sfinga vznikla někdy za vlády faraóna Rachefa. Archeologové však nejsou v tomto datování jednotní a neshodují se ani na významu sfingy. V posledních letech se objevují názory podpořené studiemi geologů a zcela jiném datování sfingy, které se posouvá za hranici 8000 let př. n. l.. Teorii o mnohem větším stáří sfingy, potvrzuje i nalezený text z období čtvrté dynastie, který o sfinze hovoří jako o soše jejíž původ se ztrácí hluboko v čase a která byla náhodně objevena, když byla zasypána tunami pouštního písku a zapomenuta. Před sfingou, mezi jejími tlapami stála původně socha vykročeného panovníka. Před tlapami sfingy stál i chrám, vystavěný pravděpodobně Rachefem. V současné době se na sfinze provádějí restaurátorské práce, které by měli sfinze vrátit podobu, kterou měla před druhou světovou válkou. Práce však pokračují velmi pomalu a obezřetně, neboť při dřívějších rekonstrukcích došlo spíše k dalšímu poškození než k zrestaurování sfingy. Na jejím dnešním žalostném stavu se kromě přírody podepsal i člověk. Dřívější cestovatelé a turisté pokryli její tělo nicotnými nápisy a jmény, jako amulety a památku zuráželi její rty, Mamelukovi vojáci (někdy jsou udáváni vojáci Napoleonovi) ustřelili její nos, poté co si ho vybrali za terč svého dělostřeleckého umění, uražený je do čtverhranu spletený vous a stejně tak je poškozena královská ozdoba hlavy. Přesto sfinga dál hrdě vyhlíží do budoucnosti a s tajemným úsměvem přehlíží marnivost našich dní.

---

Další články

Ostrov Kréta skýtá kilometry nádherných pláží s nejčistší vodou v Evropě.

Slavné pyramidy v Gíze a jejich stáří.

Na Rrasss svolané poradě královen je rozhodnuto vydat se na trestnou výpravu proti divokým vetřelcům na LV-426.

• Sto jedenáct
• Sto deset
• Sté číslo