Bakelit

Bakelit je fenolformaldehydový polykondenzát (živice), který v roce 1907 jako první připravil belgický chemik Leo Hendrik Baekeland, byl vůbec první průmyslově vyráběnou umělou hmotou. Bakelite^TM a Bakelit^TMjsou ochranné značky německé společnosti Bakelite AG, ale samotný název "bakelit" velmi rychle zdomácněl v hovorové řeči jako označení víceméně všech umělých hmot.

Opíraje se o výzkum německého chemika Hermanna Staudingera, který položil teoretické základy makromolekární chemie, experimentoval Leo Baekeland v letech 19071909 s fenolem a formaldehydem. Zjistil, že tyto dvě sloučeniny při zvýšené teplotě navzájem exotermicky reagují za vzniku tuhého kondenzátu - živice. Také zjistil, že v této živici jsou obě sloučeniny vázané různými způsoby, čímž vytvážejí poměrně složitou prostorovou strukturu. Po oddestilování reakcí vzniklé vody zůstala jen měkká hmota, která se dala tvarovat pomocí forem.

Po ochlazení a vytvrzení je tato hmota odolná vůči mechanickému poškození, teplu a kyselinám. Bakelit patří k reaktoplastům a na rozdíl od termoplastů (např. polyetylen, celuloid) ho není možné po ochlazení opětovným zahřátím tvarovat. Vzniklý bakelit má vždy tmavohnědou až černou barvu a na světle postupně tmavne.

Při lisování výrobků z bakelitu se do hmoty vetšinou přidávají různé příměsi, například dřevná nebo kamenná moučka, textilní vlákna atd.

Baekeland si rychle uvědomil možnosti, které bakelit nabízí a 25. května 1910 založil společně s podnikatelem J. Rütgersem společnost Bakelite GmbH ve městě Erkner nedaleko Berlína. V té době byl fenol jen odpadem při destilaci kamenného uhlí a až firma Bakelite jej začala ve velké míře využívat k výrobě bakelitu. Po druhé světové válce byla firma přestěhována do města Iserlohn. V roce 1957 začala výroba fenolových živic v Duisburgu, kde se od roku 1959 vyráběly i různé epoxidové živice. Koncem 80. let odkoupila společnost Bakelite AG některé evropské společnosti a dnes produkuje více než 2 000 různých plastů, čímž patří k největším výrobcům plastů na světě.

Bakelit se rozšířil velmi rychle - již ve třicátých letech dvacátého století jen v Německu existovalo více než 100 výrobců předmětů z bakelitu.

Bakelit měl v minulosti velmi široké použití v domácnostech; obzvlášť kuchyňské přístroje, telefony, různé ozdobné předměty, bižuterie, kancelářské potřeby a elektroinstalační materiál.

I v současnosti se bakelit používá k výrobě předmětů, u kterých je důležitá odolnost vůči teplotě, ohnivzdornost a chemická odolnost. Produkty z bakelitu jsou dnes pro svůj osobitý design a historický význam často vyhledávanými sběratelskými předměty.

Další články

Válka světů s Mikešem, Newt a Replikátorem.

Navzájem spolu dějově provázané krátké příběhy přichází rovnou z pilně cvakající klávesnice.

Newt a sněžná wampa, obluda z planety Hoth.

Bakelit je reaktoplast, který drží primát vůbec první průmyslově vyráběné umělé hmoty. Bakelit se rozšířil velmi rychle - již v 30. letech 20. století jen v Německu existovalo více než 100 výrobců předmětů z bakelitu. I v současnosti se používá k výrobě předmětů, u kterých je důležitá odolnost vůči teplotě, ohnivzdornost a chemická odolnost.

Články:

Rozlehlá poušť Gobi, jejíž jméno by se z jazyka zde žijících mongolských obyvatel dalo přeložit jako bezvodé místo, je krajinou, kterou se vine hranice mezi Čínou a Mongolskem. Poušť Gobi je jedna z největších a nejstarších pouští na světě. Klima oblasti je velmi drsné a jsou pro ni typické značné roční teplotní výkyvy. Zatímco v létě zde panuje typické suché a horké pouštní počasí, v zimě sahají teploty hluboko pod bod mrazu, výjimkou nejsou ani mrazy kolem -40 °C. Obvykle se uvádí, že je na severu ohraničena hradbou Mongolského Altaje, na jihu Tibetskou plošinou, na jihovýchodě pak hřebeny Gobijského Altaje, součástí Gobi je i široký pruh vyprahlé krajiny táhnoucí se v délce asi 1600 kilometrů podél jižních hranic Mongolska a severních oblastí čínské provincie Vnitřní Mongolsko.

Glycerin se používá, mimo jiné, v kosmetických výrobcích, zubních pastách, při výrobě plastických hmot především jako změkčovadlo, léčiv, žvýkaček, past a barviv.

Pendrek neboli lékořice má unikátní lékořicovou chuť, kterou si mnoho lidí pamatuje ze svého dětství. Chuť černé lékořice je natolik specifická, že se jí nic jiného nevyrovná. Lékořice byla také již v dobách našich předků oblíbeným léčivým prostředkem. Plátky z lékořice s oblibou žvýkali již dávní egyptští faraonové.

Středoamerické Mayské pyramidy stojí především na Yucatanském poloostrově a v jeho blízkém okolí.

Nejlépe se sklenicí čerstvého mléka podávané lahodně chutnající pečené brambory v troubě vešly ve známost jako tradiční vesnické jídlo a gastronomický poklad našich bohatě prostřených stolů. Jídlo pečené brambory v troubě má předpoklady stát se stylovým pokrmem, a to obvykle k obědu nebo v případě potřeby i večeři. Vytváří pomyslnou výkladní skříň bramborových kuchařských dovedností a umu, u kterého se zpoza rohu šklebí brambory na svých polích vykopavší zemědělec. Nemohou chybět ani ve výběru jídel na stolech restaurací. Pečené brambory v troubě do úst a posléze i do krků a následně hladových žaludků pochutnávajících si jedlíků hbitě klouže jako po namydlené skluzavce. Zvláště v období nastupujícího podzimu pak kralují talířům. Gastronomie je plná pestré palety překvapivě vyznívajících chuťových variací a brambory rozhodně nestojí opodál. K jídlům české kuchyně pečené brambory v troubě prostě neodmyslitelně patří.

konfekce jsou oděvy a oděvní doplňky v normalizovaných respektive standardizovaných velikostech.

Motýl babočka paví oko nese své druhové jméno v reakci na výrazně zbarvené skvrny, které se nacházejí na jeho křídlech.

Kolem společné sjednocující myšlenky, ideje, tématu, cíle anebo zájmu uskupené facebook skupiny slouží danému okruhu uživatelů, kteří zde mohou mezi sebou živě diskutovat, řešit problémy, sdílet události, fotografie, dokumenty nebo zasílat zprávy ostatním členům.