
Obrys Evropy je nejčlenitější ze všech světadílů. Pobřeží Evropy dosahuje délky přes 37 000 km a poloostrovy a ostrovy představují 34 % rozlohy Evropy.
Většinu území zaujímají nížiny (43 %) a pahorkatiny; na velehory přes 2 000 m výšky připadají jen 2 % plochy. Evropa je tak s průměrnou nadmořskou výškou 292 m spolu s Austrálií nejníže položeným kontinentem. Nejvyšším bodem je Mont Blanc (4 807 m) v Alpách na pomezí Francie a Itálie, nejníže se pak nachází hladina Kaspického moře (28 m pod hladinou světového oceánu).
V okrajových částech Evropy, zejména na Islandu a v jižní Itálii stále probíhá vulkanická činnost; ze známých sopek stojí za zmínku Hekla, Vesuv, Etna, či Stromboli.
Většina území Evropy se nachází v oblasti mírného podnebí; jižní Evropa má klima subtropické (středomořské), nejzašší severovýchod Evropy a ostrovy dále k severu pak má podnebí polární (arktické). Z evropské pevniny bývá nejtepleji v létě na jihozápadě ve Španělsku (teplotní rekord Sevilla +47 °C), nejchladněji v zimě na sverovýchodě v Rusku (Pustozersk -58 °C). To jsou však extrémy a vcelku platí, že podnebí Evropy je díky převládajícímu západnímu proudění od Atlantského oceánu znatelně teplejší a mírnější, než by odpovídalo její zeměpisné šířce. Největším množstvím srážek se vyznačují návětrné horské a přímořské oblasti, zejména při západním pobřeží. Vůbec nejdeštivějším místem je Boka Kotorská v Černé Hoře (průměrný roční úhrn 4 600 mm), ale zpravidla se roční množství srážek ve vnitrozemí střední Evropy pohybuje od 500 do 800 mm.
Evropa tvoří západní pětinu superkontinentu Eurasie, zbytek připadá Asii. Evropa a Asie jsou rozlišovány spíše z historických a kulturních než z fyzicko-zeměpisných důvodů. Hranice mezi nimi je z větší části umělá. Tradičně se za ni považují mj. řeky Kuma a Manyč v nížině na sever od Kavkazu, což znamená, že celý Kavkaz včetně ruského severního podhůří už leží v Asii. Alternativně se nabízí vést hranici po hlavním hřebenu Kavkazu (popř. po hranici Ruska s Gruzií a Ázerbájdžánem), což také svého času předkládali sovětští zeměpisci - nejvyšší horou Evropy by pak totiž nebyl Mont Blanc v Alpách, ale Elbrus (5 642 m) na Kavkaze.
Další články
Na Moravě a později na Slovensku vyráběná fajáns habánská keramika nese název po svých tvůrcích novokřtěncích (habánech).
Kuřecí závitky poslouží jako hlavní chod i jako jako svačina na cesty.
Pevný a pružný beton je univerzální stavební materiál.
Dějiny Slovenska od 1. století.
Jaderské moře známé také jako Jadran je vedlejší moře Středozemního moře mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem.
Přírodní podmínky Evropy, která je nejčlenitější ze všech světadílů.
Články:
Radonové lázně Jáchymov využívají účinky radonové vody. Takovýto typ lázní je světovým unikátem.
Lázně Smrdáky na Slovensku vděčí z balneologického hlediska za svůj význam i zdejšímu léčivému sirnému bahnu.
Vypálením z hrnčířské hlíny vyráběná keramika je známá také jako přírodní materiál slouží především jako džbány, jídelní nádobí, užitková umělecká kkeramika apod.
Středočeské lázně Mšené v sobě spojují rozlehlý lázeňský park se sedmi lázeňskými pavilony.
Kulaté čokoládové crinkles uchováváme do vánočního času v chladu.
Z hlávky křupavě čerstvého bílého zelí, sklenice kysaného zelí, rýže, cibule, oleje, bůčku, rajského protlaku, bobkového listu, papriky, soli a na krajíců chleba připravené svinuté zelné závitky se při posezení u prostřené podzimní tabule neztratí.
Přírodní magnet je kámen magnetit, minerál, jehož vlastností si lidé povšimli již v dávných dobách.
Zprudka osmažené rýžové závitky jsou sice o něco málo pracnější, nicméně určitě se na stole neztratí.
Přírodní podmínky Evropy, kde většinu území zaujímají nížiny a pahorkatiny.