Mrťafa

E.T. jsou nenápadný, své ničím zajímavé životy si žijící vesmírný druh. Stranou podobu galaxie měnících důležitých událostí si žijí ostatními převážně přehlížení. Predátoři je ignorují, takováto trofej by namísto obdivu ostatních přinesla lovci, jež si přinesl z lovu takový úlovek spíše pohrdlivé úsměšky a jízlivé komentáře. Vetřelci do nich po několika nepříliš vydařených zkušenostech odmítají klást své mladé. I když, chybička se vloudí...

Mrťafa, z tkáně E.T. kdysi ve vyklubavší E.T.alien, se prodírá mlázím. Na téhle planetě se zastavili na skok, zaparkovali na lesní mýtině a když se již chystali k odletu, Mrťafa si ještě na poslední chvíli odskočil do lesa. Potřeba je vykonána a on teď pospíchá zpět k lodi, aby stihl odlet.

Vpadne na mýtinu a strne, loď je pryč a osiřelého Mrťafu ovívá pouze chladný letní vánek. Mrťafa se rozhlédne po opuštěné mýtině a zakňučí, oni ho zde zapomněli a odletěli bez něj.

Chvíli se bezcílně potuluje po mýtině, na které se s pokročilou noční hodinou začínají převalovat cáry mlhy. Tmavý noční les vypadá najednou hrozivě a nebýt vetřelec stojící na vrcholu potravního řetězce, začal by se Mrťafa sám v lese snad i bát.

Od odletu lodi již uplynulo několik hodin a Mrťafovi začíná být jasné, že jeho zmizení si nikdo nevšiml a jen tak se pro něj nevrátí. Chvilku se ještě pomotává po pasece a pak se vydá k nejvyššímu stromu v okolí, na který začne šplhat. Souká se po kmeni nahoru, pak přeskakuje z větve na větev výš a výš, když vtom, křup, suchá větev se pod ním s tichým nočním lesem se rozléhavším praskotem láme, Mrťafa padá dolů, nižší větve, na které dopadá, zpomalují jeho pád, chňape po nich, snažíc se zachytit, avšak větve mu prokluzují pod rukama, švihne ocasem, omotá jej kolem větve a ostré hroty ocasu větev přeříznou a on padá dál, až je tu zem, na kterou s žuchnutím dopadá. Vstane, oklepe se a přímo před ním se, deaktivujíc maskování, jakoby odnikud objeví predátor. Znechuceně zamele zuby, složí kopí, mávne nad Mrťafou rukou, otočí se a odchází. "Pane predátor, nevíte, jakým směrem je odtud nejbližší telefon?" zeptá se jej Mrťafa. Predátor se zastaví, mávne rukou směrem k silnici a pak s nechápavým kroucením hlavou odchází, mumlajíc cosi o "těch dnešních vetřelcích".

Mrťafa se vydá naznačeným směrem a po půlhodince pochodu skutečně dorazí k silnici. Žádné auto v dohledu a tak Mrťafovi nezbývá než se vydal dál po svých, po asfaltu hopká legračně klátivými kroky až nápadně připomínajícími chůzi E.T., až konečně dorazí k čerpací stanici. Když se otevřou dveře a dovnitř napochoduje vetřelec, hovor v hale čerpací stanice rázem utichne a v nastalém tichu by byl slyšet špendlík na zem spadlý. Žádný špendlík však na zem nepadá a tak jediné zvuky, které se halou ozývají, jsou Mrťafovy kroky. Pohled na legračně se mezi regály klátícího vetřelce přeci jen pomůže řidičům popíjejícím u stolků kávu překonat prvotní úlek a nenápadně se vytrácejí do svých aut. Když Mrťafa nenajde mezi prodávaným zbožím ani mobilní telefon, ani telefonní kartu, vydá se k pultu a ptá se obsluhy, zda si může zavolat. Obsluha mu mlčky přisune telefon, Mrťafa vytáčí číslo, avšak co to, předvolačka jeho rodného hnízda nejde vytočit. Podívá se tázavě na obsluhu a ten vysvětluje: "Dají se odtud vytočit jenom místní hovory, od té doby co sem přišel jeden takový podivný týpek s tím, že: 'E.T. volat domů!' No a potom jsme se za ten jeho hovor nedoplatili."

Když mu nevyšel telefon, nadlábnul se Mrťafa alespoň pizzou, protože s plným žaludkem se cesta domů hledá lépe, kopnul do sebe jedno, hlasitě si říhl a vyrazil dál. Za půl hodiny je již opět v lese, kde hopkajíc po lesní stezce, povšimne si v písku vyschlého koryta lesem protékajícího potoka stop patřících na první pohled nějakému obrovskému ještěrovi. Přičichne k jedné stopě, začmuchá, čmuchajíc přejde k další, další, další... Přejde k další a ... namísto ke stopě čmuchá k obrovskému drápu, zvedne pohled, zelená šupinatá noha, tělo, zubatá ještěří tlama. "Co tu čmucháš maso?" spustí na něj Aga.

"Promiňte, madam Ago, zapomněli mne tu při zastávce v lese a teď hledám cestu domů."

"Hledáš cestu domů čmucháním v mých stopách?!"

"Promiňte, paní Ago, hledám vás, máte kosmickou loď a mohla byste"

"Nemohla," přeruší jej Aga. "Jednak, letím na úplně jinou stranu, jednak, nebudeme se o tom bavit!"

"Hele, motají se tu kolem predátoři," pokračuje Aga, když vidí nešťastný Mrťafův výraz. "Tebe lovit nebudou, E.T.alien pro ně není žádná kořist, se kterou by se mohli chlubit, tak je zkus najít a nacpat se k nim do lodi, možná tě svezou."

Netrvá dlouho a Mrťafa je opět na cestě, poskakuje po lesní cestičce, když vtom slyší zpoza stromů: "Jaký dobrý skutek mám udělat?"

"Ój, ój, ój," funí Mrťafa zmožený dlouhým pobíháním po lese hledajíc loď predátorů. "Ách, ách, vetřelci dobří, vetřelci dobří, já už nemohu," rozplácne se unavený Mrťafa na cestičce jak široký, tak dlouhý.

"Ukaž Mrťafo, pomohu ti," přiskočí k němu Arnold z příběhu předělávky Mrazíka do amerického stylu osmdesátých let, kterého s medvědí hlavou v roli Ivánka Mrťafa jen stěží poznává.

"Oh, pomoz mi, Arnolde ... totiž Ivane, udělej dobrý skutek!"

"Dobrý skutek?"

"Ano."

"S největší radostí, já náramně potřebuji udělat dobrý skutek," zaraduje se Arnold ... totiž Ivan.

"Tak ho udělej!"

"Ehm, a s čím ti mám pomoci? Předpokládám, že nepotřebuješ donést domů jako babička, která byla v téhle scéně původně ve scénáři," ptá se zmatený Arnold.

"Potřebuji se dostat domů, to je spávně, jen potřebuji pomoci s hledáním lodi predátorů a přemluvit je, aby mne vzali s sebou domů," poučí jej Mrťafa.

"Ale to je naprosto skvělé, právě jeden z predátorů mi zadal tento questový úkol, za jehož splnění mne promění zpět do mé původní podoby. Pojď se mnou, jdeme hledat predátory," mávne na Mrťafu.

"Vidíš tam to mihotání na mýtině?" ptá se Arnold.

"Vidím," na to Mrťafa.

"Tak to je loď predátorů s aktivovaným maskováním."

"Jako naše korvety Raider, ty také nepřítel vidí, až když je pozdě," mrkne na něj Mrťafa a poděkuje za doprovod.

Mrťafa vyběhne po rampě do lodi, požádá predátory, zda by jej odvezli domů a ti jej odmítnou.

Ledva spatří Mrťafu vracet se smutně se sklopenou hlavou, řekne si Arnold: "Jak se teď dostane domů, musím Mrťafovi pomoci a přimluvit se za něj. Pojď Mrťafo, zkusíme to znovu!"

"Výborně, Arnolde, výborně," přikývne z houštiny jej pozorující predátor, predátoří šaman, zatočí se a Arnold nabyde svoji původní podobu.

Jak řekl, tak udělal a tentokrát, s pomocí Arnoldovy přímluvy, souhlasili nakonec, po dlouhém zdráhání, predátoři, že Mrťafu svezou.

císař galaktického impéria Peťas

---

Další články

Hustá želatinová látka s léčebnými vlastnostmi bacta dokáže zahojit zranění.

Robotka Barbie si žije po propuštění z armády život v pohodlí. Majiteli dovoluje se o ni starat, zajišťovat jí servis a když pak vyrazí ven, umí vytáhnout drápky.

Egyptský chrám v Karnaku stojí severně od chrámu v Luxoru.

Město Vevey ve Švýcarsku na pobřeží Ženevského jezera je jedním z hlavních středisek oblasti Švýcarské riviéry.

• Sto jedenáct
• Sto deset
• Sté číslo