Oko

Dějiny Slovenska

Bratislavský hrad je důležité místo slovenských dějin
Bratislavský hrad, který je jedním z hlavních symbolů Bratislavy i celého Slovenska, představuje důležité místo slovenských dějin. Obrázek: Wikipedia, autor: Ingo Mehling.

Prvním státním útvarem na území, kde se dnes rozkládá Slovensko, bylo Vanniovo království kterého byla větší část území několik let součástí v 1. století. Slovanské osídlení se objevilo přibližně od 5. století. Od roku 568 země sousedila a byla pod nadvládou nomádských Avarů. V 7. století se stala součástí tzv. Sámovy říše. V roce 791 Karel Veliký porazil Avary, Slované, kde pokročil rozpad kmenových vztahů, vytvořili samostatné Moravské knížectví a Nitranské knížectví (od konce 8. století), po roce 833 následovala integrace oboů knížectví do státniho celku Velká Morava, nazývaného v období vlády Svatopluka Velkomoravská říše. Po zániku říše okolo roku 907 (bitva u Bratislavy) Slovensko postupně obsazují Maďaři na téměř tisíc let.

Až do roku 1918 tak bylo součástí Uherského království (tzv. Horní Uhry) v kterém do začátku 12. století tvořilo jeho součást opět Nitranské knížeství (Nitransko). Po bitvě u Moháče v 1526 nastoupil Ferdinanda I. Habsburského na uherský trůn a Slovensko se stalo součástí Habsburské monarchie. Po osmanské expanzi se území bývalého Uherska v 16. a 17. století dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska, dnešní Burgenland a západní Chorvatsko) (tzv. Královské Uhersko). Tím se Slovensko stalo jádrem tohoto habsburského státu. Bratislava sa stala hlavním (1536–1784/1848), korunovačním (1563–1830) městem a sídlem sněmu (1542–1848) Královského Uherska. Trnava se pak následně stala sídlem ostřihomského arcibiskupa, čili centrálním městem uherské římskokatolické církve.

Za revoluce v letech 1848-1849 se Slováci přidali na stranu Rakušanů, aby se oddělili od Uherska jako samostatná část Rakouské monarchie. To se jim však nepodařilo. Nejhoršímu tlaku maďarizace čelili Slováci po rakousko-uherském vyrovnaní v letech 1867-1918, kdy Uhersko získalo větší podíl na rozhodování na svém území.

V letech 1918-1939 se území Slovenska stalo součástí nově vzniklé Československé republiky a vymanilo se z vlivu Budapešti. V dobách druhé světové války (1939–1945) získalo formální samostanost (tzv. Slovenský štát, oficálně Slovenská republika), fakticky však bylo satelitem nacistického Německa. V roce 1944 vypuklo Slovenské národní povstání (SNP) proti fašistickému ľuďáckému režimu.

V období let 1945-1992 se země navrátila k Československu, nyní již socialistickému. Snaha o federaci vedla k vytvoření asymetrického modelu institucí (slovenský sněm a vláda), po komunistickém převratu roku 1948 byly všechny otázky řešené na půdě komunistické strany. Ze západní poloviny země byl zároveň zahájen masivní plán industrializace Slovenska. Od 1. ledna 1969 na základě zákona o česko-slovenské federaci byla ustavena Slovenská socialistická republika (SSR), která spolu s Českou socialistickou republikou (ČSR) tvořila Československou socialistickou republiku (ČSSR. Po tzv. sametové revoluci v roce 1989 došlo k demokratizaci života v Československu a i ze Slovenska se začaly ozývat hlasy pro větší autonomii, ba i samostatnost.

Na jaře 1990 došlo v politickém názvu Československa nejprve k nahrazení přívlastku "socialistická" atributem "federativní" (ČSFR), o necelý měsíc později přijat jazykově i věcně nepříliš vhodný název Česká a Slovenská federativní republika (spor se jmenoval Pomlčková válka). K 1. lednu 1993 přestává ČSFR existovat a Slovensko (polit. název Slovenská republika) i Česko (polit. název Česká republika) se stávají novými samostatnými státy.

1. května 2004 se společně s deseti dalšími zeměmi stalo Slovensko členem Evropské unie.


Další články

Kuřecí závitky poslouží jako hlavní chod i jako jako svačina na cesty.

Knižní universum románu Moře rzi odehrávajícího se na americké Středozápadě ve světě obývaném již několik desítek let roboty.

Pevný a pružný beton je univerzální stavební materiál.

Jaderské moře známé také jako Jadran je vedlejší moře Středozemního moře mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem.

Na Moravě a později na Slovensku vyráběná fajáns habánská keramika nese název po svých tvůrcích novokřtěncích (habánech).

Dějiny Slovenska od 1. století.

Články:

Lázně Smrdáky na Slovensku vděčí z balneologického hlediska za svůj význam i zdejšímu léčivému sirnému bahnu.

Středočeské lázně Mšené v sobě spojují rozlehlý lázeňský park se sedmi lázeňskými pavilony.

Z hlávky křupavě čerstvého bílého zelí, sklenice kysaného zelí, rýže, cibule, oleje, bůčku, rajského protlaku, bobkového listu, papriky, soli a na krajíců chleba připravené svinuté zelné závitky se při posezení u prostřené podzimní tabule neztratí.

Kulaté čokoládové crinkles uchováváme do vánočního času v chladu.

Cementový beton je nejčastějším druhem betonu.

Vypálením z hrnčířské hlíny vyráběná keramika je známá také jako přírodní materiál slouží především jako džbány, jídelní nádobí, užitková umělecká kkeramika apod.

Zprudka osmažené rýžové závitky jsou sice o něco málo pracnější, nicméně určitě se na stole neztratí.

Radonové lázně Jáchymov využívají účinky radonové vody. Takovýto typ lázní je světovým unikátem.

Dějiny Slovenska od 1. století po současnou dobu.