Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina. Patří mezi nejdůležitější ve velkém množství průmyslově vyráběné chemikálie. Její chemický vzorec je H2SO4. Molekula kyseliny sírové se skládá ze dvou atomů vodíku, jednoho atomu síry a čtyř atomů kyslíku.

Kyselina sírová je řazena mezi kyslíkaté kyseliny. V koncentrovaném stavu je kyselina sírová hustá olejnatá kapalina neomezeně mísitelná s vodou. Ředění této kyseliny je silně exotermní proces. Koncentrovaná (96-98 %) má silné dehydratační a oxidační (zvláště za vyšších teplot) účinky. Je velmi nebezpečnou žíravinou, způsobuje dehydrataci (zuhelnatění) organických látek. Zředěná kyselina oxidační schopnosti nemá a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů. Je hygroskopická (pohlcuje vodní páry). Kyselina sírová je velmi reaktivní, reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (v koncentrovaném stavu jej pasivuje), olova, zlata, platiny a wolframu, 20% vodný roztok nereaguje s mědí.
Kyselina sírová tvoří dva typy solí - sírany a hydrogensírany. Některé její soli tvoří hydráty. Roztok oxidu sírového v kyselině sírové se nazývá oleum.
Při práci s kyselinou sírovou musíme být velmi opatrní.
Výroba kyseliny sírové probíhá ve třech fázích:
1. Síra slouží jako surovina, ze které se získá plynný oxid siřičitý
2. Další oxidací se z oxidu siřičitého získá oxid sírový
3. reakcí oxidu sírového s vodou vznikne kyselina sírová
Její použití je velmi široké. Kyselina sírová se používá zejména:
při výrobě průmyslových hnojiv
v chemickém průmyslu při výrobě chemikálií
při výrobě plastů
při výrobě syntetických vláken
jako náplň do olověných akumulátorů
při výrobě barviv
při výrobě léčiv
v papírenském průmyslu
při výrobě výbušnin
v textilním průmyslu
při úpravě rud
při zpracování ropy
při sušení a odvodňování látek
Další články
Nápadně žlutá síra je jedním z prvků tvořících kyselinu sírovou. Síra je v přírodě poměrně hojně zastoupena.
Bezbarvá kyselina močová se běžně vyskytuje v moči. Kyselina močová vzniká při rozkladu purinů.
Všestranný vodík nalézá pestrou pallletu uplatnění od plnění balonů a vzducholodí, přes řezání kovů až po chemický průmysl a energetiku. Právě vodík je ve vesmíru nejrozšířenějším prvkem a tvoří převážnou část hmoty ve vesmíru. Vodík je také jedním ze čtyř prvků, ze kterých se skládá nejen lidské tělo, ale živé organismy obecně.
Jako brusivo nachází uplatnění karbid wolframu vyznačující se vysokou tvrdostí. Ve slinuté formě pak karbid wolframu slouží k výrobě břitů a celých řezných nástrojů.
Sůl znali již pravěcí zemědělci.
Voda Mrtvého moře se vyznačuje velmi vysokým obsahem soli.
Průmyslová výroba cementu v cementárnách je jedním z pilířů moderní civilizace. Postup výroby cementu se rozděluje podle toho, zdali se bude jednat o mokrý nebo suchý, to znamená, že vstupní složky budou buď v suchém stavu, nebo mokrém.