Oko

Nikaragujský průplav

Nikaragujský průplav
Nikaragujský průplav budovaný podle projektu 2014 je na mapce zobrazen tmavě modrou linií, červená linie jižně od trasy průplavu představuje hranici mezi Nikaraguou a Konstarikou. Obrázek: Wikipedia, autor: Ekem.

Výstavba Nikaragujského průplavu započala 22. prosince 2014. Avšak historie myšlenky vybudovat na území dnešní Nikaragui průplav spojující Karibské moře s Tichým oceánem sahá daleko do minulosti.

Již aztécký vládce Montezuma se svěřil Cortézovi, že na území Nikaragui je "tajná" vodní cesta spojující Atlantický a Tichý oceán. Kdo tuto spojnici oceánů ovládne, stane se pánem světa. Po dobudování Panamského průplavu upadla myšlenka vodní cesty na území Nikaragui v zapomnění, takže v těchto místech vznikla jedinečná přírodní rezervace. Na začátku jednadvacátého století se však plány na vybudování Nikaragujského průplavu znovu vrací na scénu.

Peřeje, tůně a zátoky v ohromném vodním prostoru, místy ukryté v bujném tropickém porostu deštného pralesa, se v těchto místech stávají dějištěm jedinečného pokusu oživit starověký svět bez významných silnic a cest, v něm se dálková doprava odehrává po vodě. Dvě stě kilometrů bažinatého území odděluje Atlantický oceán od jezera Nicaragua, největšího jezera ve Střední Americe, jehož západní břeh je vzdálen přibližně třicet kilometrů od břehů Tichého oceánu. Směrem na východ vytéká z jezera řeka San Juan, kolem které se vytvořil unikátní přírodní svět.

Cestu končinami, ve kterých se dnes buduje Nikaragujský průplav, popisuje v roce 1539 španělský conquistador Alonso Calero, který byl do této oblasti vyslán o rok dříve se skupinou sto devětatřiceti mužů, z nichž zůstalo naživu jen devět, takto: "Překročili jsme Velké jezero po mnoha nebezpečných příhodách, naše loď zamířila k soutoku dvou řek za místem, kde se zdálo, že vnitrozemské sladkovodní moře končí a vytéká z něj řeka, po které je možno se dostat ke Karibskému moři. Peřeje znemožňující další plavbu po řece nás přinutily pokračovat pěšky. Pralesy byly těžko proniknutelné. Ztěžka jsme se porostem prodírali kupředu, bahno nám sahalo po kolena a malárii přenášející komáři nám nedávali chvilku oddechu. Nemohli jsme se zastavit, ačkoli jsme do této bohatstvím oplývající a těžko pokořitelné země přišli z veliké dálky."

Od doby jeho dobrodružné cesty uplynula již doba čtyř staletí, ale popisované končiny se během nich příliš nezměnily. Když USA budovaly námořní spojnici mezi Atlantikem a Tichým oceánem, po delším rozhodování vybudovaly průplav v Panamě, což toto území odsoudilo k ústupu do pozadí a umožnilo zachovat zdejší unikátní přírodu. Vznikl zde ekologický koridor, který je dnes předmětem velkých snů a plánů.

Stejně jako v dávno zašlých časech conquistadorů je výchozím bodem výprav do těchto krajů město Granada na západním břehu jezera Nicaragua. Když Napoleon III. uviděl plány na zamýšlenou stavbu Nikaragujského průplavu, nazval město "budoucím Cařihradem Nového světa". Než zde byla před čtyřiceti lety postavena silnice, představovalo jezero Nicaragua jedinou přístupovou cestu k "mezioceánské" řece. Branou této cesty byla Granada, která také bývala hlavním městem. Na jejích budovách ve španělském koloniálním slohu jesou stále patrné stopy zašlé slávy.

Na druhém břehu jezera leží přístav a obchodní středisko San Carlos. V těchto místech začíná mohutný tok řeky, jejíž koryto s klikatými meandry a nečekanými peřejemi vypadá, jako by dosud nebylo pevně usazeno. Ožívá zde svět neprostupných deštných pralesů, obývaných Indiány. Kolem řeky se soustřeďuje veškerý život, k ní jsou obrácena obydlí, postavená ze dřeva nebo z rákosu, na jejím břehu se čile obchoduje a po řece se cestuje.

Nikaragujský průplav převezme od Panamského průplavu, který dnes již doslova praská ve švech pod náporem zvyšujícího se objemu námořní dopravy, především velká plavidla.

Plavební komory Nikaragujského průplavu budou mít šířku 64 metrů, délku 466 metrů a hloubku 34 metry, což umožní proplout i lodím o výtlaku 250 000 tun, pro které je již Panamský průplav nedostatečný.


Další články

Velký čínský průplav spojuje dva veletoky a severní Čínu se středem země.
Vánoční cesmína je velmi dekorativní.
Sopky v Antarktidě, ledovém kontinentu.
Pont Julien stojí ve francouzské Provenci.
Vánoční rostliny nejsou jen vánoční stromek.
Kýchavice bílá dorůstá výšky 50-150 centimetrů.
Pečené vánoční perníčky se vykrajují z plátu těsta.
Okrasná zlatice zlatý déšť hojně roste v parcích a zahradách.
Švýcarský Kapličkový most stojí v alpské oblasti.
Žďákovský most byl postaven jako poslední nýtovaný most u nás.
Jmelí bílé roste ve větvích stromů.
Kolik vody je na Zemi, jejíž dvě třetiny povrchu pokrývají oceány.
Antarktida se nalézá na jižní polokouli.
Akvadukt Pont du Gard postavili Římané na začátku 1. století.

Nově budovaný Nikaragujský průplav je již druhý průplav spojující dva oceány, který slouží ve středoamerickém regionu námořní dopravě. Situován je ve vzdálenosti přibližně 700 kilometrů severně od Panamského průplavu. Trasa Nikaragujského průplavu vedečástečně i přes jezero Nikaragua.

Články:

Jeřáb prostřední prosperuje především na slunných místech.
Zlatice prostřední je silně a vzpřímeně rostoucí keř o výšce dva až tři metry.
Zlatice převislá má atraktivní dekorativní vzhled.