Kohoutek luční

Kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) rostoucí v lokalitě Kamenný rybník. Obrázek: Wikipedia, autor: Vachovec1.

Kohoutek luční je středně vysoký až statnější víceletý plevelný druh rostliny lidově nazývaný střapeček, kohoutek, stříhané kvítí, pantličky či fáborky. V půdě zakořeňuje větveným oddenkem. Z listových růžic vyrůstá několik přímých, v horní části vidličnatě větvených, často načervenalých, lysých, až 90 centimetrů vysokých lodyh, které jsou mírně hranaté, nazpět draslavé, pod uzlinami lepkavé.

Vstřícné, bezpalisté, celokrajné, často drsné, lysé, na bázi trochu brvité listy jsou v dolní části podlouhle jazykovité, zúžené v dlouhý řapík, mírně zašpičatělé. Lodyžní listy jsou zvláště v horní části kopinatě čárkovité a špičaté.

Ozdobné, oboupohlavné, pravidelné, dvouobalné květy jsou sestaveny do konečných, řídkých vidlanů. Bylinný, zvonkovitě trubkovitý kalich je ukončen pěti krátkými zuby. Pět korunních lístků je zbarveno růžově červeně, řidčeji bíle. Pakorunka ve středu koruna je tvořena z čárkovitých úkrojků. Kvete od května do srpna. Plody jsou kulovitě vejčité, jednopouzdré tobolky, pukající pěti zuby, které obsahují četná drobná semena ledvinitého tvaru, která z dozrálých otevřených tobolek vypadávají při sklizni píce či jiných nárazech, jimiž se tobolka nakoloní. Vedle semen se kohoutek luční rozmnožuje také vegetativně pomocí částí podzemních výběžků.

Kohoutek luční roste především v Evropě a západní Sibiři. Druhotně se rozšířil také v Severní Americe. Jedná se o druh dobře přizpůsobivý stanovištním podmínkám. Je rozšířeným plevelem na celém našem území od nížin až po horské oblasti. Vyskytuje se na suchých i vlhčích loukách, mezích, pastvinách, v příkopech a na dalších travnatých stanovištích. Odvodněním a zúrodněním luk značně ustupuje.

Další články

Jetel luční koření silným kůlovým kořenem.
Kláštery Meteora v pevninském Řecku.
Strahovský klášter byl postaven v románské době.
Cibule nabývá rozmanité tvary.
Kozí brada luční kvete v období od května do července.
Medová cibule je pochoutka.
Šalvěj luční se nazývá lidově vlčí chvost.
Jehlice rohozobá je štíhlá ryba.
Tlačenka s cibulí a octem si zachovává svoji výraznou chuť.
Český král Václav IV. nevládl nejšťastnějším způsobem.
Český král Karel IV. se honosil přízviskem otec vlasti.
Ludvík XIV., Král slunce, vládl Francii v sedmnáctém a osmnáctém století.
Řeřišnice luční prosperuje dobře na vlhkých zamokřených lukách a pastvinách.
Král Jakub I. Stuart vládl Anglii a Skotsku.

• Sté číslo
• Devadesát devět
• Devadesát osm
• Devadesát sedm
• Devadesát šest
• Devadesát pět
• Devadesát čtyři
• Devadesát tři
• Devadesát dva
• Devadesát jedna
• Devadesáté číslo
• Osmdesáté číslo