Řád vrubozobí (Anseriformes) jsou středně velcí až velcí vodní ptáci s plovacími blanami mezi prsty, středně dlouhým až dlouhým krkem, krátkýma nohama a úzkými zašpičatělými křídly. Mají plochý a široký zobák krytý tenkou kůží a zakončený rohovinovým "nehtem", často mírně hákovitě zahnutým. Vrubozobí ptáci jsou dobře přizpůsobeni životu na vodní hladině, i když některé druhy jsou druhotně suchozemské.
Většina druhů vrubozobých ptáků si hnízdo staví na zemi v podrostu, některé druhy však hnízdí i na skalních římsách nebo stromových dutinách, případně v zemních norách. Mláďata vrubozobých ptáků patří k nekrmivému typu, což znamená, že jsou pokrytá prachovým peřím a dokážou hned chodit i plavat. Zpačátku však nemají funkční kostrční mazovou žlázu, proto si peří musí mastit otíráním o peří rodičů.
Vrubozobí ptáci jsou dobří letci. Při vzlétnutí se často rozbíhají po hladině.
Další články
Nejrychlejší ptáci se pohybují rychlostí až 170 kilometrů v hodině.
Mořské řasy rostou pod hladinou moře.
Hrad Rabí vznikl k ochraně zlatých rýžovišť.
Hrad Šelmberk stojí na skalnatém ostrohu.
Ježdík obecný klade až 100 tisíc jiker.
Hýl obecný hnízdí mnohdy v blízkosti lesních potoků.
Hrad Kokořín byl založen začátkem 14. století.
Vlk obecný žije na severní polokouli.
Krokodýl mořský se někdy nazývá i názvem krokodýl pobřežní.
Hrabaví ptáci zahrnují i domácí drůbež.
Delfín obecný plave rychlostí 50 kilometrů v hodině.
Orel mořský má hnědošedý prachový šat.
Grilovaný mořský vlk chutná s plátky brambor.
Strnad obecný hnízdí 2 až 3 krát ročně.
Vrubozobí ptáci sou rozšířeni po celém světě s výjimkou Antarktidy, celý řád vrubozobých zahrnuje 152 druhů.
Články:
Racek mořský obývá pobřeží severního Atlantiku.
Draví ptáci žijící v České republice a na Slovensku.
Vydra jižní se živí rybami a dalšími vodními živočichy.