Oko

Digitální kino

Panavision Genesis
Digitální kino Panavision Genesis. Obrázek: Wikipedia, autor: Daniel Figur, Jeff McCoy, Josh Hamilton.

Dvacáté století bylo stoletím celuloidového pásu, jednadvacáté je stoletím digitálního filmového záznamu.

Historie elektronického filmu je překvapivě dlouhá. Už v červenci roku 1930 v Londýně instaloval průkopník televizního vysílání John Logie Baird první velkou televizní obrazovku. RCA předvedla podobný systém v lednu téhož roku v New Yorku. A po druhé světové válce se J. Arthur Rank pokoušel propagovat nejen televizi jako takovou, ale také vysílání v řetězci kin Odeon. Kvůli souběhu několika faktorů se v té době koncept elektronického vysílání neujal.

Jedním z hlavních důvodů bylo to, že nahradit existující vysílací techniku by bylo nejen obtížné, ale především nákladné. Celuloidový filmový pás se přece úspěšně používal již dobrých šedesát let.

Dnes se mnoho nadšenců znovu pokouší nahradit klasický celuloidový filmový pás elektronickým promítáním. A opět stojí před stejnými problémy. Nejprve musí mít všichni jistotu, že se digitální elektronická projekce dokáže vyrovnat projekci pětatřicetimilimetrového celuloidového pásu v pěti základních charakteristikách. Patří k nim jasnost, barevnost, rozlišení, kontrast a ostrost obrazu.

Ovšem i pokud budou tato kritéria splněna, zůstává ještě hladisko ekonomické. Vyměnit klasické projektory za digitální techniku vyžaduje poměrně vysoké náklady. Nákladná je na první pohled i výroba folmů v digitální podobě. Americká studia dnes utrácejí přibližně jednu miliardu dolarů ročně za technickou výrobu filmů a jejich kopií tradiční cestou (celuloid). Jenže kdyby věnovala dvě miliardy dolarů v jednom roce na digitální program a začala filmy distribuovat v digitální podobě, během tří let by ušetřila miliardu.

Digitální distribuce by přinesla i další výhody. Například lepší kontrolu nad pirátskými nahrávkami, lepší dohled nad daněmi a odvody. Jakmile vyprší předplacená lhůta pro vysílací práva, film je z databáze jednoduše vymazán. Celuloidový filmový pás si může kdokoli (kdo k němu má přístup) snadno zkopírovat.

Navíc je ukládání digitálních filmů na CD nebo DVD mnohem výhodnější než skladování tradičního celuloidového pásu. Filmy se také mohou do kin distribuovat elektronickou cestou, čímž se ušetří náklady za distribuci.

Výhodou digitální podoby je rovněž větší životnost. Celuloidový filmový pás podléhá zkáze. Ničí se s každým průchodem promítacím zařízením. V průměru je celuloidový filmový pás vhodný k promítání sotva pět šest týdnů. Naproti tomu digitální filmový záznam nabízí při každém dalším použití nezměněnou kvalitu.


Další články

Český král Karel IV. byl synem českého krále Jana Lucemburského.
Chuť se rozvíjí ve velmi raném věku.
Město Chicago má vlastní osobitý směr.
Francouzský buldoček je v módě, má kouzelně vážný pohled.
Jak vnímáme chuť s různou intenzitou.
Český král Václav IV. vládl na počátku patnáctého století.
Indiáni Algonkinové pocházejí z jihovýchodní Kanady.
Vodní zámek Blatná byl postaven ve 14. století.
Malíři Indiánů byli uchváceni volným životem Indiánů.
Vosík francouzský staví malé hnízdo.
Francouzský hruškový koláč se peče 40 až 45 minut.
Tajemství chuti jsou spletitá.
Skotský a anglický král Jakub I. Stuart byl synem královny Marie Stuartovny.
Film Byl jednou jeden král vychází z pohádky Sůl nad zlato.
Francouzské Antily leží v Karibiku.

Digitální kino nahrazuje klasický celuloidový filmový pás elektronickým promítáním.

Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů