Bioluminiscence

Bioluminiscence světlušky Photinus pyralis. Obrázek: Wikipedia, autor: art farmer.

Nesvítí jen žárovky, zářivky a výbojky, v přírodě umí vydávat světlo i brouci, houby a v moři i ryby. U některých víme, proč tomu tak je, u jiných se jedná o zářicí záhadu. Bioluminiscence je úžasný přírodní jev.

Když o svatojánské noci půjdete po neudržovaném okraji venkovské cesty v místech ušetřených nadměrného používání pesticidů, máte šanci, že vám cestu zpestří zvláštním zelenkavě žlutým světlem svatojánské mušky. Původcem tohoto světélkování bývá nedotčená samička, která své bezkřídlé tělo choulí nehybně kolem špičky stébla trávy nebo u země v živém plotu a vydává jasné světlo. Nazývá se to bioluminiscence.

Slabší, blikající zář, která se často pohybuje a lidským okem nebývá snadno viditelná, je pravděpodobně samička nebo sameček světlušky v počátečním stadiu larvy. Avčak účel tohoto záření zůstává tajemstvím. Má snad zastrašovat dravce? Nebo vyzývat jiné larvy, aby se podělily o potravu (převážně slimáky a hlemýždě) či aby se přemístily na jiné místo.

Bioluminiscence je přírodní způsob vytváření světla. Na rozdíl od lidských prostředků osvětlování je světlo vydávané pomocí bioluminiscence, vznikající biochemickou reakcí, prakticky studené. Spotřebují se na něj pouze asi dvě procenta živočišné energie potřebné na vytváření tepla. Pokud se dtknete svítící světlušky, neucítíte nic.

Světelný orgán svatojánské mušky je umístěn na šestém a sedmém článku; na každé straně osmého je světelný bod. Záření je výsledkem řetězu biochemických reakcí, při kterých se protein zvaný luciferin sloučí s kyslíkem a další molekulou, nazývanou adenosintrifosfat (ATP). Enzym luciferáza při této oxidaci luciferinu uvolňuje krátkovlnné záření, čímž způsobuje světélkování.

Barva světla závisí na struktuře luciferázy. Miliony let vývoje se postaraly o to, že každý druh svatojánské mušky je nyní nositelem vlastního druhu genu luciferázy. Rozdíl je dán také tím, že některé druhy dokonce disponují odlišnými luciferázami na odlišných částech těla. Pyrophorus lagiophthalmus někdy svítí vpředu zeleně a vzadu oranžově.

Vedle známých světlušek je bioluminiscence na principu reakce luciferinu a luciferázy rovněž vlastní široké škále jiných organismů, například medúz, bakterií, much a hub.

Země druhy používajícími bioluminiscenci přímu překypují. Z živočišných druhů, které ji používají, jsou nejznámější svatojánské mušky. Ta patří do rodu brouků Lampyridae, obecně označovaného světlušky.

Další články

Tmavá slída se vyznačuje dokonalou štěpností.
Krevní skupiny určují vlastnosti červených krvinek člověka.
Komořanské jezero dnes již neexistuje.
Ostrov Aldabra působí dojmem, jako by byl z pohádky.
Jak uchovávat maso bez ledničky na místě, kde není elektřina.
Ostrov Martinik bývá nazýván ostrovem květin.
Novoroční přání se staly jedním z novoročních zvyklostí.
Klanopraška čínská vzhledem připomíná červený rybíz.
Fresky v Sixtinské kapli opět září barvami, jaké jim kdysi vdechl jejich tvůrce.
Kamencové jezero Chomutov poskytuje příjemné osvěžení.
Profesor Jánský objevuje krevní skupiny označené římskými číslicemi I, II, III a IV.
Hovězí maso po sečuánsku podáváme s rýží.
Kuřecí maso s bramborem v alobalu grilujeme cca 20 minut.
Tmavá třtinová melasa je sladká a výživově cenná.
Grilované krůtí maso nejprve nakrájíme na kousky.

Bioluminiscenci využívají živé organismy. Proces bioluminiscence je výsledek oxidace luciferinu za přítomnosti enzymu luciferázy.