Laviny

Každý rok se na světě sesune kolem milionu lavin. Je velmi obtížné určit, kdy a kde k pádu laviny dojde, i když metody předvídání jsou stále dokonalejší.

Lavina Třiadvacátého února 1999 se spojily dvě velké laviny a zasypaly rakouskou vesnici Galtür. 350 tisíc tun sněhu se přivalilo rychlostí 300 km v hodině až do středu vesnice, kde si v ulicích hrály děti. Masa sněhu se zastavila nedaleko kostela. Tragédie si vyžádala jedenatřicet lidských životů. Po Galtüru si lavinoví experti marně lámali hlavy, zda se neštěstí nedalo předejít.

Lavina je nevypočitatelný jev

Laviny jsou prakticky nepředvídatelné. I v roce, kdy napadne normální množství sněhu, se jich ve světě sesune kolem milionu. Zasypou kolem dvou set lidí a několik desítek jich zaplatí životy.

Lavinu odstartují obvykle horolezci, motorové saně nebo lyžaři na nedotčených svazích. Ve frekventovaných úsecích dochází k sesuvům lavin daleko řidčeji. Tam, kde lavinové nebezpečí hrozí, se ve většině zemí včas odstřelují.

Výzkum lavin

Jeden z nejdokonalejších výzkumů lavin probíhá ve francouzském Grenoblu. V horách ve výškách 1500 až 2000 m n. m. je umístěno 140 pozorovatelen s přístroji. Údaje se odečítají dvakrát denně. Zaznamenávají povahu mraků, sílu větru, teplotu, srážky, množství a kvalitu čerstvého sněhu, výšku sněhové vrstvy a další údaje. Nejméně jednou týdně se zpracovávají souhrnné přehledy o stabilitě a složení sněhové pokrývky. Pomocí cylindrické nádoby se nabírají vzorky, zkoumají se jednotlivé vrstvy sněhu i to, jak pevně k sobě lnou, a také tvary sněhových krystalů.

Jedna z nejvýznamnějších je laboratoř Col de Porte nedaleko Grenoblu ve francouzských Alpách ve výšce 1340 m n. m. Je dokonale vybavená a navíc jsou v této oblasti každý rok neobvykle vysoké sněhové srážky. V další observatoři Col de Lac Blanc ve výšce 2700 m n. m. sledují přístroje, jak je sníh přemisťován větrem. Dvacet automatických stanic ve výškách od 1300 do 1600 m n. m. zaznamenává automaticky základní údaje, jako je síla větru, teplota a výška sněhové pokrývky v těch úsecích, kam se lidé dostávají jen velmi obtížně.

Ze shromážděných údajů se vytvářejí informační přehledy o velikosti lavinového nebezpečí, které dostávají francouzská lyžařská atřediska. Jiné evropské země, USA a také část Kanady mají systém poněkud odlišný.

Počet registrovaných horských vůdců ve Francii vzrostl z jednoho tisíce v roce 1980 na 1634 v roce 2002. Francouzská asociace horských vůdců, která je největší svého druhu na světě, učí své členy rozpoznávat aktuálnost lavinového nebezpečí, ale počet nehod se snížil jen nepatrně.

Co vyvolá lavinu?

Celá řada faktorů určuje, kdy a zda vůbec začne masa sněhu klouzat po horském úbočí. Zhruba 90 procent lavin se utrhne na svazích, které mají sklon 35 až 40 stupňů, a celkem z 98 procent jsou to svahy se sklonem od 25 do 50 stupňů.

Pro tvorbu lavin jsou ideální místa nad linií stromů na úbočích odvrácených od převažujících větrů. Stromy dole zadržují sníh, jehož další zásoby na odvrácené strany navane vítr.

Druhým momentem je spuštění vytvořené laviny. Něco, co způsobí, že lavina začne po svahu klouzat. Lyžař, sněžný skútr, kamzík, někdy i pouhý výkřik. Většinou se však lavina spustí nezávisle na čemkoli, bez vnějšího podnětu, zcela nepředvídaně, když masa sněhu je už příliš těžká.

Podle odborníků jsou rozhodující krystaly, které sníh v lavině tvoří. Podstatnou část sněhové vrstvy tvoří vzduch. Lehký prachový sníh obsahuje jen asi 30 procent vody nebo ledu a 70 procent vzduchu. I velmi těžky, mokrý sníh obsahuje nanejvýš 50 až 60 procent vody. Různé sněhové srážky tvoří velmi odlišné sněhové vrstvy. V každé mají krystaly jiný tvar a jiné vlastnosti.

Za teplých slunných dnů povrch sněhové vrstvy taje a vytváří pevný tvrdý povlak na chladnější, méně kompaktní spodní vrstvě. Tvar vloček, procento vody, které obsahují, a množství napadaného sněhu, to vše ovlivňuje pevnost a provázanest sněhové masy a vytváří menší či větší předpoklady pro vznik lavin. Hlavní podmínkou spuštění laviny bývá takzvaná "slabá vrstva", která nedostatečně přilne k vrstvě pod ní, uvolní se a to vede k sesuvu celé horní vrstvy sněhové masy.

Předpovědi lavin

Pečlivé sledování kvality a vývoje sněhové pokrývky dává sice všeobecný přehled o situaci a pomáhá odhadnout lavinové nebezpečí v určité oblasti, ale ne pro konkrétní svah či úbočí. Stále více se používají počítačové modely a matematické výpočty. Francouzští meteorologové společnosti Météo-France mají laboratoř v Grenoblu, kde používají třístupňový počítačový program nazvaný SAFRAN/CROSUS/MEPRA. Ten vytváří digitální simulaci sněhové pokrývky a odhaduje lavinové nebezpečí. Používá se hlavně k odhadům nebezpečí velkých lavin, jako byla ta v Galtüru, a také doplňuje denní zprávy o lavinovém nebezpečí pro francouzská lyžařská střediska.

Podle oficiálních zpráv je každoročně ve francouzských horách ohroženo kolem 360 horských středisek a vesnic. S rostoucím počtem lidí, kteří žijí, pracují a také jezdí do těchto oblastí, se odhadování lavinového nebezpečí stává prioritním úkolem. Stavějí se bariéry a nejrůznější lavinové zátarasy a v případě akutního nebezpečí se evakuují celé vesnice, horská střediska či oblasti. Stále častěji se praktikuje odstřel lavin.

I odborníci však přiznávají, že přes všechny snahy a vědecký pokrok zůstávají laviny velkou a jen těžko předvídatelnou hrozbou. Účinná obrana proti nim snad bude možná v značně vzdálené budoucnosti.

Další články

Země bez lidí
Hodiny, hodinky a hodináři
Vikingové, odvážní nájezdníci ze Skandinávie.
Co dokáží sesuvy půdy.
Rychlost je relativní pojem, každá činnost má pro tuto veličinu vlastní měřítka.
Čaj je kulturní nápoj s historií dlouhou téměř pět tisíc let.
Filmový sníh jsou specializované firmy schopné dodat v jakékoli kvalitě.
Bod neboli tečka je zdánlivě nicotná záležitost. Její význam si obvykle uvědomíme až tehdy, když někde chybí.

Pro tvorbu lavin jsou ideální místa nad linií stromů na úbočích odvrácených od převažujících větrů.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů