Intuice

Celá staletí stavěli vědci na převaze rozumu nad city. Intuici považovali za pochybnou záležitost. Dnes někteří z nich připouštějí, že intuice hraje důležitou roli při našem rozhodování a je tím nejlepším spojencem inteligence.

Mnozí badatelé by bez intuice nepřišli na své geniální myšlenky a objevy. Okamžik náhlého osvícení často přichází v nečekanou chvíli. Při relaxaci, zábavě nebo ráno po probuzení. První vědecká intuice zapracovala již ve starém Řecku, před více než 2400 lety. Tehdy Demokritos popsal hmotu jako uspořádání neviditelných částic pohybujících se neustále v prázdném prostoru a tyto částice nazval atomy. Položil tak základ materialismu, filozofického směru, který čekala slibná budoucnost.

Cesty slavných vynálezů

Vědci sami uznávají, že intuice hraje při jejich objevech klíčovou roli. Při anketě mezi třaosmdesáti laureáty Nobelovy ceny ji dvaasedmdesát uvedlo jako jeden z důležitých faktorů svého úspěchu.

Thomas Alva Edison, nejúspěšnější americký vynálezce, tvrdil, že geniální nápad se skládá z jednoho procenta inspirace a devětadevádesáti procent transpirace (potu).

Na počátku minulého století se francouzský matematik Henri Poincaré jako první pokusil zformulovat teorii matematické invence. Na základě vlastní zkušenosti podrobně popsal tvůrčí proces vědeckého bádání. První, přípravná, fáze spočívá podle něj ve vědomém myšlení. Vědec se zamýšlí nad daným problémem a využívá při tom svých znalostí i analytických schopností. Pak přichází fáze nevědomého myšlení, kterou Poincaré nazývá inkubací. Vědec jako by "zapoměl" fakta týkající se problému. Jeho mozek je ale dál třídí a vytváří nesčetné kombinace. Trvá týdny, měsíce, někdy i celá léta, než přijde okamžik náhlého osvícení. Po něm následuje fáze poslední, kdy je řešení nabídnuté intuicí jasně formulováno a podrobeno logické verifikaci.

Geniální obrazy

Byl to opět Poincaré, kdo tvrdil, že geniální matematici mají schopnost myslet ve vizuálních obrazech. To znamená, že místo aby manipulovali s pojmy a uspořádávali si myšlenky jako při přípravě projevu, vidí nejprve schémata a obrazce, které až posléze formulují slovy. Takovým typem génia byl i Albert Einstein. Sám říkal, že jen zřídka myslí pomocí slov.

Stejným způsobem jako Einstein, tedy v obrazech, přemýšlí i americká bioložka Temple Grandinová. Trpí lehkou formou autismu zvaného Aspergerův. Není schopna pochopit city druhých lidí, ale má zcela výjimečnou schopnost vcítit se do krav. Stala se uznávanou světovou kapacitou na chování hovězího dobytka. K navrhování vyhovujících chovných a jatečních zařízení nepotřebuje složité počítačové programy. Vše vidí zcela jasně ve své hlavě. Domnívá se, že Albert Einstein trpěl Aspergerovým syndromem podobně jako ona. V dětství prý vykazoval některé příznaky autismu, například potíže s učením řeči (mluvit začal až ve třech letech).

Jak intuice funguje

V poslední době se intuice stává módní záležistostí. Časopisy jsou plné rad, jak rozvíjet "šestý smysl". Konzultanti pro hledání pracovních příležitostí dokazují klientům, že úspěch spočívá na kreativitě a instinktu. Jisté je, že schopnost intuice má a priori každý. U někoho se projevuje jako citlivost, díky níž rozumí motivacím a pocitům druhých lidí. Někdo ji automaticky používá při řešení problémů. Psychologie, neurologie i kognitivní věda se snaží přijít na její mechanismus. Co člověk prožívá v okamžiku intuitivního cítění?

Psycholožka Claire Petitmenginová analyzovala svědectví šestadvaceti osob, které měly zkušenost s různými druhy intuice od tvůrčí inspirace až po předvídání budoucnosti, a došla k překvapivému závěru. Průběh byl ve všech případech stejný.
1. Uvolnění. Člověk vědomě při odpočinku nebo během usínání a probouzení zpomaluje svou mentální činnost. Myšlenky se stávají obraznými.
2. Naslouchání. Člověk se nachází ve stavu, kdy je schopen velmi pozorně naslouchat vlastním pocitům. Tato pozornost může zmobilizovat všechny smysly, ale není soustředěna na žádný určitý bod.
3. Náhlý záblesk. Nejprve nastane okamžik "prázdna" (ticho, tma, zmatení). Bezprostředně po něm přichází intuice často ve formě smyslových počitků, které dobře vyjadřují různá lidová rčení: "záblesk geniality", "v hlavě se mi rozsvítilo", "vnitřní hlas mi napovídal" apod.
4. Zpracování. Kromě náhlého příchodu charakterizuje intuici silný pocit jistoty a někdy ji provází jásot, vzrušení nebo překvapení. Když si člověk intuitivní myšlenku zformuluje, buď ji odloží, nebo zakomponuje do obvyklého myšlenkového procesu.

Intuice je způsob myšlení spočívající na nevědomém vnímání

Věda už intuici nezavrhuje, ale snaží se ji definovat. Podle ní je to způsob myšlení spočívající na nevědomých mechanismech poznávání. Na schopnostech vnímání, učení a pamatování, které mozek uvádí do chodu bez našeho vědomí. V poslední době se v této souvislosti hodně hovoří o pojmu "implicitních znalostí". Jsou to informace, které řídí rozhodování a jednání, aniž by člověk tušil, že je má, a které získal bez obvyklých postupů analýzy a dedukce.

Je člověk opravdu schopen vnímat, aniž by si toho byl vědom? Neurobiologie jasně odpovídá, že ano. Zejména na základě studií pacientů s poraněním mozku. Známý je případ lidí trpících epilepsií. Aby se zabránilo nebezpečným záchvatům, musí někdy pacienti podstoupit operaci, při níž je jejich levá mozková hemisféra (centrum logického myšlení a řeči) odpojena od pravé. S těmito pacienty byl pak proveden následující pokus. Psychologové jim před levé oko (propojené s pravou hemisférou) na krátkou dobu ukázali slovo "lžička". Informace nemohla být přenesena do levé hemisféry, pacienti tudíž nevěděli, co právě spatřili, a nebyli to schopni vyjádřit. Když byli požádáni, aby levou rukou (řízenou pravou hemisférou) uchopili z řady předmětů ten, který viděli napsaný na papíře, zcela bezchybně sáhli po lžičce. Toto tzv. podprahové vnímání je dnes možné sledovat pomocí moderních metod zobrazování, které zachycují mozkovou činnost. Když je člověku na čtyřicettřetinu sekundy ukázáno nějaké slovo, ačkoli člověk tvrdí, že nic neviděl

Matka příroda

Mínění o druhém si umíme na základě jeho gest, výrazů a způsobu mluvení udělat během velmi krátké doby. Harvardští profesoři psychologie natočili desetivteřinové záběry svých kolegů ze začátku, prostředku a konce vyučovací hodiny a potom nechali několik nezúčastněných osob posoudit jejich sebedůvěru, energii a vřelost, zkrátka jejich osobnost. Výsledky se až překvapivě shodovaly s tím, jak ohodnotili své pedagogy studenti na konci semestru. Dokazuje to, že naše emoční reakce jsou rychlejší než rozumové zpracování informací.

Pro okamžité spojení mezi vnímáním a reakcí existuje dávné biologické opodstatnění. Naši předci museli při setkání s cizincem rychle rozhodnout, zda jde o přítele, nebo soka. Ti, kdo měli přesnější odhad, měli větší šanci na přežití a zanechání potomků. Dodnes lidé dokážou na první pohled rozpoznat výraz strachu, smutku, vzteku nebo radosti.

Další články

Telepatie - samotný název telepatie pochází z řečtiny a znamená cítění na dálku.
Fobie je iracionální, ochromující strach.
Narkóza
Otazníky okolo vědomí
Inteligence a úspěch - Je vysoká inteligence důležitá pro úspěch v životě?
Albert Einstein v Jižní Americe, jeho cesta do Jižní Ameriky ve dvacátých letech byla důležitým obdobím v jeho vědecké kariéře.
Hodiny, hodinky a hodináři
Velmi dlouhé dětství
Pravdivost vizuálního smyslového vnímání vykazuje poměrně značné mezery.
Bod
Čaj je kulturní nápoj s historií dlouhou téměř pět tisíc let.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů