Hrách setý

Hrách setý (Pisum sativum). Obrázek: Wikipedia, autor: Rasbak.

Hrách setý je zcela lysá, sivě nebo žlutavě zelená, jednoletá bylina. Lodyhu má jen naspodu chudě rozvětvenou, chabou, poléhavou nebo šplhavou, hranatou a 50 až 200 centimetrů dlouhou. Listy jsou sudozpeřené, s vřetenem přecházejícím na konci v úponku rozdělenou ve 3 až 5 větví, s 1 až 3 páry vějčitých, dolů klínovitě zúžených, 2 až 6 centimetrů dlouhých a 1,5 až 3,5 centimetru širokých, zaoblených a celokrajných lístků. Palisty jsou většinou delší než lístky, široce polosrdčité, na spodním okraji oddáleně zoubkaté nebo celokrajné. Květenství, které vyrůstá v paždí listů, je jen 1-2květé, většinou kratší než palisty. Květy mají 5 až 10 mm dlouhou stopku a jsou 20 až 25 mm dlouhé, vonné, složené z pěticípého, zvonkovitého kalicha s nestejnými zuby a z motýlovité koruny, která je bílá, řidšeji narůžovělá a skládá se z hořejšího obsrdčitého plátku (pavézy), z 2 postranních rozestálých šikmo elipčitých plátků (křídla) a z 2 srostlých spodních silně zakřivených plátků (člunek). Pestík se mění v plod zvaný lusk (tobolka složená z jednoho plodolistu), je 3 až 10 centimetrů dlouhý a 12 až 20 mm tlustý, zprvu dosti plochý, ve zralosti téměř oble válcovitý, na obou koncích krátce přišpičatělý a obsahuje 4 až 10 semen. Semena jsou kulovitá nebo trochu hranatá, bledě zelená až bledě žlutozelená. Kvete v květnu a červnu.

Bělokvěté odrůdy hrachu setého, které mívají listy vejčité a celokrajné, bývají označovány jako hrách setý zahradní. Vedle nich se však často pěstuje peluška neboli hrách polní a to většinou jako píce pro dobytek, obvykle společně s dalšími rostlinami (směska). Lístky má oddáleně zubaté a palisty mají fialovou skvrnu. Její květy jsou pestře zbarvené (pavéza je modravá, křídla květu červenavě fialová a člunek zelenavý). Často roste jako plevel na polích.

Hrách setý je rostlina dosti výnosná - poskytuje 20 až 90krát větší sklizeň, než byla setba. Na 1 ha se sklidí podle okolností 1300 až 4000, někdy dokonce až 6000 kg semen, která obsahují vedle škrobu a jiných cukrů 18 až 28 % dusíkatých látek a bílkovin. Proto je hrách velmi výživný jak pro člověka, tak pro zvířata. Je dosti těžko stravitelný a nedostatečně uvařený způsobuje nadýmání.

Hrách setý je stará kulturní rostlina. Pochází z východu a u nás se odedávna pěstuje v četných formách buďto pro jedlá semena nebo jako píce pro dobytek. Daří se mu v mírném pásu i v tropech a je možné ho pěstovat i daleko na severu. Například ve Skandinávii se pěstuje ještě na 67° severní šířky a v Alpách se pěstuje i ve vysokých polohách.

Jak bylo doloženo četnými historickými nálezy, v Evropě se hrách pěstoval již v mladší době kamenné. K nám se dostal z východu, kde byl pěstován ještě mnohem dříve. Kdy a kde se začal pěstovat, lze těžko říci, jen jedno je jisté, že ve Východní Indii nalézáme pro označení hrachu mnoho jmen a že v sanskrtu má své jméno (harenso). Staří Vikingové ve Skandinávii hrách znali a pekli z něho chléb, jak svědčí nálezy v hrobech.

Další články

Voda v lidském těle se reguluje především vyměšováním moči a pitím.
Kamencové jezero Chomutov vzniklo na místě kamencového dolu Kryštof.
Jezero Fuschlsee je vzdáleno přibližně 350 km od Prahy.
Zámek Bělá pod Bezdězem měl barvitou historii.
Aqua Tower, Chicago realizuje novátorství v architektuře.
Přehrada Les Království vypadá jako by vystoupila z pohádky.
Velká jezera na pomezí USA/Kanada spojuje řeka sv. Vavřince.
Kostel Panny Marie před Týnem s náhrobkem hvězdáře Tycho de Brahe.
Obec Srní na Šumavě, okolí je vhodné pro běžkování.
Kostel Navštívení Panny Marie, Stachy odrážel bahatství obce.
Zámek Ctěnice spravuje Muzeum hlavního města Prahy.
Zámek Chyše s bohatou historickou expozicí.
Komořanské jezero dnes již neexistuje.
Voda v podzemí vytváří mnohdy na pohled efektní jevy.

• Sedmdesáté číslo
• Šedesát devět
• Šedesát osm
• Šedesát sedm
• Šedesát šest
• Šedesát pět
• Šedesát čtyři
• Šedesát tři
• Šedesát dva
• Šedesát jedna
• Šedesáté číslo
• Padesáté číslo