Rákosník obecný je pták z čeledi pěnicovitých, je o něco menší než vrabec. Svrchu je červenavě hnědý, spodní strana bělavá a boky žlutohnědé.
Prachový šat chybí.
Hlas: varování je drsné "čerrr" a "karrr", též chraptivé "gre", zpěv není hlasitý, ale pevný v taktu, s třikrát opakovaným motivem asi jako "tyri tyri tyri týr cek cek cerr cerr cerr šerk šerk šerk" atd. Zpívá i v noci. Běžně hnízdí v rákosinách na rybnících, jezerech i v zátopových územích, někdy i ve vrbových křovinách.
Hnízdí od května do července. 1 až 2x ročně. Staví si hluboké miskovité hnízdo z listů trav a vláken rákosu, které je dovedně upevněno na rákosových stéblech nad vodou, do kterého samička snáší 4 až 5 bělavých, šedohnědě kropenatých vajec. Oba rodiče sedí 11 až 12 dnů, krmí 11 až 14 dnů.
Rákosník obecný hledá svoji potravu v rákosí, ale také na stromech a keřích rostoucích u vody. Živí se hmyzem, pavouky, na podzim také bobulemi.
Jedná se o tažný druh.
Další články
Cuketová omáčka na špagety se nalije do sklenic.
Kůže jelenice slouží pro výrobu oblečení.
Hradiště Libice leželo při soutoku řek Labe a Cidliny.
Mateřídouška úzkolistá roste v trsech.
Potraviny a zdravá výživa by měly v hojné míře obsahovat luštěniny.
Brzké vstávání studentům nesvědčí, což je pro zdraví škodlivé.
Cuketové karbanátky s mletým masem zprudka osmažíme v rozpáleném oleji.
Rotunda sv. Petra a Pavla Budeč stojí na kopci u Zákolan.
Cuketové karbanátky s ovesnými vločkami obalíme ve strouhance a osmažíme.
Rákosník ostřicový přezimuje pravděpodobně v oblasti Sahelu.
Slovanské hradiště Mikulčice bylo centrem Velkomoravské říše.
Syndrom suchého oka charakterizuje nedostatečná tvorba slz.
Rákosník proužkovaný dorůstá menší velikosti než vrabec.
Suchá kůže má sklony k praskání, svědění a pálení, přispívá k ní i dehydratace.
Rákosník obecný je podobný rákosníku velkému, ale je menší než vrabec. Jedná se o typického obyvatele hustého pásu rákosí našich vodstev.