František Běhounek

Profesor František Běhounek byl vědec a účastník polární výpravy vzducholodi Italia.

V roce 1920 dokončil František Běhounek studia matematiky a fyziky na Karlově univerzitě a na dva roky nastoupil v pařížském Institut de radium u Marie Curie-Sklodowské. Na její přímluvu se měl zúčastnit expedice vzducholodi Norge, kterou organizovali Roald Amundsen, Lincoln Ellsworth a Umberto Nobile, aby mohli provádět měření atmosférické elektřiny v polárních oblastech. Nezbylo na něj místo a tak přes severní pól putovaly ouze jeho přístroje. Měření, která na nich prováděl švédský fyzik Finn Malmgren, představovala jediný vědecký přínos výpravy.

Italský generál Umberto Nobile, který v prosinci 1927 pozval Běhounka na další výpravu, si musel jeho účast doslova vytrucovat. Vedle československého vědce letěli na Nobileho vzducholodi dr. Malmgren a milánský profesor Pontremoli.

Počátkem května 1928 odstartovala vzducholoď Italia z Apeninského poloostrova a po mezipřistání ve Slupsku (tehdejší Stolpen) zakotvila 6.5. v přístavu Kingsbay na Špicberkách. Ve dnech 15. až 18.5. provedla vzducholoď úspěšný zkušební let k Zemi Františka Josefa I. a 23.5. odstartovala k severnímu pólu. Na zpáteční cestě do Kingsbay ztroskotala na nekonečných ledových pláních Severního ledového oceánu.

Spolu s dalšími členy posádky se František Běhounek zachránil na plovoucí kře. Trosečníky pak zachránila vysílačka, jejíž signály zachytil ruský radioamatér. Na pomoc se vydala letadla, která objevila červený stan se zbylými členy výpravy. Švédský pilot dokázal přistát nedaleko tábora a dopravit odtud zraněného Nobileho.

K ledové kře s trosečníky se mezitím blížily sovětské ledoborce Krasin a Malygin. 12.7.1928 doráží k červenému stanu Krasin a bere na palubu trosečníky.

V dalších letech se František Běhounek věnoval vědecké práci. Stal se mezinárodní autoritou ve výzkumu radioaktivity. Dokázal zpopularizovat výsledky vědeckého výzkumu v tomto oboru a zařadil se mezi autory české sci-fi.

---

Další články

Nobilita byla privilegovaná vrstva občanů římské společnosti.
Pamukkale Turecko se chlubí atraktivními kaskádovými jezírky.
Sumeček černý snáší i horší životní podmínky.
I v deltě řeky Mekong plují tradiční čluny.
Hepatica nobilis se vyskytuje ve stinných, především bukových lesích.
Vodomil černý má člunkovitý tvar těla.
Balony a řiditelné vzducholodě byly velký vynález.
Mochna zlatá se u nás vyskytuje jako jediná typicky horská mochna.
Město Marmaris Turecko je životem kypící turistické centrum.
Ruskému městu Sankt Peterburg se neformálně přezdívá Benátky severu.
Kočičky do vázy jsou z keře vrby jívy.
Promyka ichneumon si vyhrabává nory pro úkryt.
Tradiční čínská medicína a co vše umí.
Trosečníci ze vzducholodi Italia, přežila jen polovina členů výpravy.

• Šedesáté číslo
• Padesát devět
• Padesát osm
• Padesát sedm
• Padesát šest
• Padesát pět
• Padesát čtyři
• Padesát tři
• Padesát dva
• Padesát jedna
• Padesáté číslo
• Čtyřicáté číslo