Oko

Norník rudý

Norník rudý
Norník rudý (Clethrionomys glareolus). Obrázek: Wikipedia, autor: Eshymko.

Norník rudý patří mezi nejpočetněji zastoupené hraboše. Za svůj název vděčí tomu, že si vyhrabává poměrně mělké nory a že jeho srst má načervenalé nebo červenohnědé zbarvení. Patří mezi lesní obyvatele, avšak vyhýbá se vlhkým místům nebo lesům bez podrostu. Zcela běžně se vyskytuje také na zarostlých stráních, ve starých zahradách, v malých polních lesích i na zarostlých březích vodních toků a nádrží. Oblast jeho rozšíření pokrývá téměř celou Evropu, západní Sibiř, Malou Asii a Zakavkazsko. Ve střední Evropě žije v horách až do výše kolem 2000 metrů n. m. Svou velikostí se přibližuje svému příbuznému hraboši polnímu. Měří 8 až 12 centimetrů, na ocásek připadá 3,5 až 7 centimetrů. Hmotnost těla se pohybuje od 14,5 do 36 gramů.

O hraboších je všeobecně známo, že působí škody na zemědělských plodinách. Narník rudý sice na polích nežije, přesto je ale považován za nepříjemného škůdce. Jeho činnost je ovšem zaměřena na les. Dovede dobře šplhat a snadno se dokáže dostat až do korun stromů. Především v zimě, kdy je nedostatek potravy, vylézají norníci rudí do korun stromů mnohem častěji než v létě a ostrými řezáky ohryzávají kůru větví. Jinak se norník rudy živí semeny a plody, zelenými rostlinami a příležitostně hmyzem.

Norníci rudí se podobně jako jiní myšovití vyznačují neobyčejnou rozmnožovací schopností. Přestože mají mezi savci a ptáky mnoho přirozených nepřátel a často bývají postiženi nakažlivýni nemocemi, bývá jich na podzim v lese ohromné množství. Přírůstek mláďat dokáže nahradit všechny ztráty. Pouze ti nejzdatnější jedinci se dožívají stáří dvou až tří let.

Norník rudý si vyhrabává podpovrchové a poměrně dosti krátké nory nebo používá pro uložení hnízda různé skuliny mezi kořeny, bylinami a kamením. Páří se od dubna do září. Březost samic trvá 18 až 21 dnů. První mláďata se objevují v květnu, poslední asi v srpnu. Během té doby vrhá samice 3krát až 4 krát mláďata a v jednom vrhu jich bývá 4 až 5. Mláďata jsou holá, nevidomá, měří asi 2,5 cm a váží 2 gramy. V devátém až desátém dni začínají vidět, rychle rostou a ve stáří osmi až devíti týdnů se mohou mladé samičky již rozmnožovat, tedy za tři měsíce po narození mohou mít mláďata. Tím se množivost norníka rudého rychle zvyšuje.


Další články

Upolín evropský dorůstá střední výšky.
Složení lidské lebky a její části.
Korejský ženšen je ingrediencí východní medicíny.
Jarní kvetoucí rostliny se objevují s příchodem jara.
Rozhledna Klínovec je dostupná na kole.
Olivovník evropský hojně roste v Itálii, Řecku či Španělsku.
Křižák pruhovaný žije zejména v jižnějších zemích.
Mochna jarní ohlašuje jaro svými žlutými květy.
Rozhledna na Strážné stojí na kamenné podstavě.
Masožravé rostliny lákají hmyz svými pastmi.
Hrad Červený kameň je unikát středoevropské architektury.
Golfský proud a podnebí Evropy ve kterém hraje významnou roli.
Ženšen v čínské medicíně objevil mytologický čínský císař Šen-nung.
Rozhledna Nová Ves u Rýmařova je dostupná na kole.

Norník rudý má typický tupý čenich. Oproti myším mají drobnější oči a ocásek.

Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů