Kakost hnědočervený

Kakost hnědočervený (Geranium phaeum).

Kakost hnědočervený (Geranium phaeum) je odstále chlupatá rostlina dorůstající výšky 30 až 60 centimetrů s listy v obrysu okrouhlými, přibližně do 3/5 členěnými v sedm úkrojků. Květy jsou sytě hnědočerveně fialové, svisle postavené, ploché, 2-2,5 centimetru v průměru.

Postavení, tvar a nezvyklé zbarvení květů, to vše je v květeně České republiky natolik origiální, že omyl je při určení kvetoucího kakostu hnědočerveného téměř vyloučen.

Kakost hnědočervený roste na vlhčích loukách, v křovinách, podél potoků, v hájích, v horských lesích i na alpínských nivách. Je zastoupen ve většině horských území, počínaje východními Čechami až po slovenskou hranici. V jižních a středních Čechách místy zplaněl. Rozšíření je poměrně nerovnoměrné a v některých oblastech, kde bychom očekávali hojný výskyt, je vzácný nebo chybí. Ve východních Čechách bylo zaznamenáno druhotné šíření. Převážná část lokalit leží v horském stupni, v některých krajích není vzácností ani v podhorských polohách nebo na vlhkých, polostinných místech i v pahorkatině. Horní hranice výskytu se pohybuje mezi 1500 až 1700 metry nad mořem.

Za povšimnutí stojí opylovací mechanismus kakostu hnědočerveného. Koruna je vždy svislá, rovná nebo spíše trochu zpět prohnutá. Jediným možným místem, kde se přilétající hmyz může při sání nektaru přichytit, je středový svazek tyčinek. Tyčinky květu dozrávají postupně, přičemž jak nedozrálé mladé, tak vyprášené staré jsou obloukovitě zahnuté, a tedy velmi vhodné k přichycení opylovače. Pouze dozrálé a právě se vyprašující tyčinky jsou narovnané a kolmo, tedy vodorovně trčí z květu ven. Včela se při příletu přichytí nohama za ohnuté tyčinky a sosákem se energicky dobývá do úzkých škvír mezi jednotlivými korunními lístky, aby dosáhla ke zdužnatělým zeleným šupinkám, které intenzivně produkují vyhledávaný nektar. Napřímené 2-3 tyčinky, které se právě vyprašují a za něž se zachytit nemůže, jsou přesně tak umístěné, že se celou dobu návštěvy dotýkají břišní, chlupaté strany včelího zadečku. Tyto partie pasoucích se včel bývají od pylu celé žluté. Uprostřed starších květů, přesně ve stejném místě a v téže vzdálenosti, kde u mladších květů stojí prášící prašníky, se rozevírá 5 bliznových ramen. Včela se otět zachytí na jediném vhodném místě, jímž jsou ohnuté zbytky tyčinek, a svůj pylem posypaný zadeček důkladně otírá o lepkavá ramena blizen. Protože se květy otevírají postupně, střídá hmyz během pastvy mladé květy se staršími a popsaný opylovací mechanismus funguje naprosto dokonale.

Další články

Komořanské jezero se rozkládalo v Podkrušnohoří.
Město Sankt Peterburg bylo založeno v době vrcholu moci dynastie Romanovců.
Svlačec rolní má bílé nebo narůžovělé květy.
Draví ptáci jsou uzpůsobeni k plachtění vzdušnými proudy.
Rybíz černý dorůstá výšky až dva metry.
Staroměstská radnice stojí od roku 1338.
Mangrovové bažiny na Nové Kaledonii tvoří formace obojživelných stromů.
Staroměstská vodárenská věž ční do výše 53 metrů.
Kondor andský patří k nejohroženějším druhům ptáků.
Aralské jezero vysychá, což s sebou přináší průvodní jevy.
Vánoční rostliny ve vánočním čase.
Novomlýnská vodárenská věž dnes hostí Poštovní muzeum.
Šikmá věž v Pise byla postavena jako zvonice chrámu.
Rákosník ostřicový je podobný rákosníku proužkovanému.

• Šedesáté číslo
• Padesát devět
• Padesát osm
• Padesát sedm
• Padesát šest
• Padesát pět
• Padesát čtyři
• Padesát tři
• Padesát dva
• Padesát jedna
• Padesáté číslo
• Čtyřicáté číslo