Oko

Silenka bezlodyžná

Silenka bezlodyžná
Silenka bezlodyžná (Silene acaulis) bývá hustě obsypaná přisedlými zářivými květy.

Silenka bezlodyžná (Silene acaulis) patří k nejnápadnějším a nejozdobnějším druhům Karpat. Nizoučké polštáře, hustě obsypané přisedlými zářivými květy, se často vyskytují pospolitě a vykvétají hromadně. Není proto divu, že rostlinná společenstva s převládající silenkou bezlodyžnou bývají součástí těch nejhezčích horských scenérií, nezapomenutelně se vrývajících do mysli návštěvníků hor. Druh je velice proměnlivý. Některé trsy mají všechny květy maličké, jiné naopak velké, některé tmavě červené, jiné růžové. Na Slovensku roste ve dvou plemenech. Na vápencích je rozšířena Silene acaulis subsp. longiscapa, se stopkatými většími květy, delšími kalichy (6 až 8 mm) i listy. Na nevápencové podklady je vázána silenka bezlodyžná norická neboli nízká, Silene acaulis exscapa, s přisedlými, menšími květy, kratšími kalichy (3,5 až 6 mm) i listy.

Celá rostlina tvoří nízký, hustě stěsnaný poduškovitý trs. Listy jsou krátké, úzké, čárkovitě kopinaté. Ze středu maličkých listových růžic vyrůstají po jednom přisedlé nebo krátce stopkaté květy. Květy, 8-13 mm v průměru, mají korunní lístky vykrojené, sytě růžově červené, někdy krvavé nebo světle růžové, zřídka i bílé. Kvete v červnu a červenci.

Silenka bezlodyžná je velmi nápadná, stěží zaměnitelná rostlina. Poněkud podobný hvozdík ledovcový se liší dlouhými tupými listy a korunními lístky po okrajích zubatými, nachově kvetoucí lomikameny mají naopak listy kratičké, nápadně široké a korunní kvítky nevykrojené.

Silenka bezlodyžná roste v Nízkých Tatrách a v Tatrách. Udáván je její výskyt také z Malé a Velké Fatry a Chočských vrchů. Stanovištěm bývají skály, suti, horské pastviny a hole na měkkých půdách od 1100-1250 metrů n. m. až po 2650 metrů n. m.

Různé trsy silenky bezlodyžné nesou květy různého pohlaví. Některé mají pouze květy samčí (s tyčinkami a zakrnělými pestíky), jiné rostliny naopak pouze květy samičí (se zakrnělými tyčinkami a dobře vyvinutými pestíky). Tím je zabráněno samoopylení. Hmyz, v tomto případě především můry, přenášejí pyl z jedné rostliny na druhou. Po opylení pylem jiného exempláře silenky dochází k tvorbě semena se spojením dědičných vlastností obou rodičovských jedinců a nová rostlina má naději na větší přizpůsobivost nepříznivým nebo měnícícm se životním podmínkám.


Další články

Způsoby měření teploty pomocí různých stupnic.
Ruský samovar patří neodmyslitelně k Rusku.
Co znamená kolo kolem Měsíce, jedná se patrně o korónu.
Nemoc cukrovka ze začátku nebolí.
Dynastie Čching v Číně byla založena kočovníky žijícími severně od velké čínské zdi.
Radioastronomie pomáhá zkoumat vesmír.
Lávové kameny z člověka jakoby sundavají problémy.
Chov papoušků rosela pestrá ve voliéře.
Jetel plazivý roste přirozeně v příkopech, na lukách, pastvinách a u řek.
Sankt Peterburg, který byl založen na vrcholu moci dynastie Romanovců, bývá také někdy nazýván Benátky severu.
Artróza je nemoc kloubů a mnoho lidí si ji plete a artritidou.
Čaj Darjeeling se pěstuje od poloviny 19. století.
Andalusit se vyskytuje všude tam, kde do břidlic pronikly žuly.
Svižník lesomil má nahnědle zelené zbarvení.

Silenka bezlodyžná je vytrvalá bylina z čeledi hvozdíkovité. Preferuje propustné půdy, ale dobře snáší i běžné hlinité půdy.

Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů