Oko

Velmi dlouhé dětství

Lidská mláďata mají velmi dlouhé dětství. Nesrovnatelně delší než šimpanzi, gorily či jiní členové živočišné říše.

Dětství

Lidská mláďata mají velmi dlouhé dětství.

Šimpanzi jsou dospělí a schopní reprodukce v osmi letech. Gorily ještě dříve. V šesti letech. Dítě dospívá dvakrát až třikrát tak dlouho. Člověk má delší dětství než jakýkoli jiný tvor na této planetě. Proč tomu tak je?

Nejde jen o prostý fakt fyzické dospělosti. Člověk obvykle pečuje o své děti mnohem déle. Zajišťuje jim stravu, oblečení, ubytování, snaží se je vychovávat. Věk, kdy je dítě připraveno pro život, se stále posunuje. Příprava na povolání, během níž se značná část rodičů o dítě nějakým způsobem stará, dnes přesahuje hranici dvaceti a často i třiceti let.

Podle vědekých výpočtů spotřebuje jedno dítě průměrně 13 milionů kalorií, než doroste. To je základní materiální investice rodičů. Připočtou-li se k tomu výdaje na vzdělání, kurzy, sporty a zábavu, je to obrovské úsilí.

Otazníky kolem dlouhého dětství

Dlouhé dětství poutá zájem vědců po celá desetiletí. Někteří tvrdí, že prostě patří k dlouhému lidskému životu a nepotřebuje žádné zvláštní vysvětlení.

Většina antropologů je ale přesvědčena, že dlouhé dětství a dospívání znamená evoluční výhodu. Ještě zbývá vysvětlit, jakou.

Argumentace obvykle vychází z toho, že lidský život je velmi složitý. Člověk má svou kulturu, jazyk a také technické a jiné zručnosti, které nabývá složitým výcvikem. Lidé dokážou budovat města a vytvářet civilizace. Zvířata to nedokážou. Lidé se tedy musí učit daleko více a déle, aby mohli žít, jak žijí.

To je velmi závažný argument, ale nebylo tomu tak vždy. V dávných dobách a primitivních společnostech dodnes děti zdaleka neměly takovou péči a od nejútlejšího věku se účastnily prací v rodině, v klanu, ve společenství, v němž žily. Nemusely se tolik učit, a přesto měly dětství dlouhé.

Délka dětství v minulosti

Australopitékové zhruba před třemi a půl milionem let neměli téměř žádné dětství. Dokazují to kosterní nálezy z té doby. Je to možná tím, že to byla vývojová větev, která nesměřovala přímo k Homo habilis.

Zato fosilní kostry z doby před jedním a půl milionem let, které už Homo habilis patří, výškou i rozměry naznačují, že období dospívání bylo tehdy značně dlouhé, rozhodně delší než u Australopitéků. Také výměna zubů probíhala podstatně později.

Když se na naší planetě objevuje asi před 100 tisíci lety Homo sapiens, jeho potomci už mají v podstatě stejně dlouhé dětství a dospívání jako dnešní děti.

Velký mozek a délka dětství

S prodlouženým dětstvím se objevuje i větší kapacita mozku. Není to jednoduše tak, že mozek je větší, protože roste déle. Přestává totiž růst dlouhou dobu před dosažením dospělosti. Ale má tak více času, aby se jeho závity, jeho "hardware", naplnily, aby se člověk lépe vyrovnal s prostředím, které ho obklopuje, a s úkoly, které musí řešit.

Hillard Kaplan z univerzity v Albuquerque v Novém Mexiku se proto domnívá, že člověk potřebuje dlouhé dětství, aby si osvojil všechny poznatky a zručnosti, které mu umožňují nejen přežít, ale budovat vzkvétající civilizace. Podle něj je dětství investicí do budoucnosti. Už sběrači plodů a lovci potřebovali daleko větší zručnost než lidoopové. Je to přitažlivá myšlenka, protože se dívá na dětství podobně jako dnes. Jako na prostor ke vzdělávání a výcviku.

Antropologové s tímto přístupem nesouhlasí a argumentují tím, že zručnost potřebnou například ke sbírání plodů mají děti větší než dospělí a nepotřebují ji trénovat. Jinak je tomu ovšem s lovem. To, že dětství je využíváno k důkladné přípravě na život, je podle některých vědců spíše důsledkem dlouhého dospívání. Jaké mohou být tedy jiné důvody?

Objevila se potřeba získat společenské dovednost? Začlenit se do lovecké tlupy, do klanu, do složitých sociálních vztahů? Odpověď některých vědců je opět negativní. Tvrdí, že už čtyřleté dítě má velmi vyspělé společenské vazby a je schopno zvládat některé problémy velmi dobře, dokonce lépe bez pomoci dospělých. Umí používat takové společenské dovednosti, jako je vyjednávání, dělat ústupky, dosáhnout dohody a vyrovnat se s neúspěchem.

Jiní vědci tato tvrzení zpochybňují a dokazují, že všechny tyto dovednosti dítě získává buď přímo učením, nebo pozorováním dospělých a jiných dětí, a proto je dětství tak významným obdobím.

Nejnovější teorie, s níž přišel antropolog Barry Bogin z michiganské univerzity, převrací dosavadní tvrzení na hlavu. Dokazuje, že dlouhé dětství svědčí především rodičům a je zde kvůli nim, společnosti a reprodukci. Dětství jako by narostlo o časový úsek mezi třetím a sedmým rokem života. Jiní savci kojí svá mláďata, dokud se nepřezubí a mohou se začít živit sama. To omezuje počet potomků, které samice může postupně mít. Podle Bogina v období mezi třetím a sedmým rokem se o lidské mládě mohou starat i další členové rodiny, což umožňuje matce porodit další dítě. jako důkaz nabízí dokonce i statistické údaje. Typický interval mezi dvěma dětmi je dva a půl roku, zatímco u šimpanzů například pět let. Lidé jsou podle něj schopni se množit tak rychle jako malí savci s krátkým životem.

A ještě jedna teorie vychází z podobného základu, tedy že dlouhé dětství je výhodné pro rodiče. vychází ze situace v rozvojových a velmi málo rozvinutých zemích, kde se dětství plně využívá pro práci v rodině. Dospělostí a odchodem dítěte se ztrácí pracovní síla. Čím delší dětství, tím déle se může využívat pracovní síla.

Na původní otázku, proč mají lidská mláďata tak dlouhé dětství, vědci tedy nenacházejí shodnou odpověď. A jak je vidět, zatím k ní ani nesměřují.


Další články

Zvířata ve filmu si dokážou spolehlivě najít cestu k srdcím milionů diváků. Před kamerou provádějí neuvěřitelné kousky a jen málokdo si uvědomí, že za zdánlivou spontánností jejich výkonů se skrývají často léta usilovné práce jejich lidských trenérů, kteří je od dětství připravují na jejich roli.
Plyšový medvídek Teddy je pro většinu z nás samozřejmým symbolem vzpomínek na jejich dětství.
Vývoj savců poté, co vystoupili ze stínu dinosaurů.
Bez černý, červený a chebdí.
Tornádo je postrachem Ameriky, pohltí vše, co mu stojí v cestě.
Cvičení Qi Gong (Čchi kung) - práce s energií v sobě spojuje tělesný pohyb a dotek poznání světa, který je výsledkem hry energií, sil a vlivů.
Kanadský vědec plánuje získávat energii z tornád a svůj projekt nazývá atmosférickým vírovým motorem.
Chocholouš obecný je malý pěvec z čeledi skřivanovití.
Jak lidský mozek vnímá hudbu - Snadno rozeznáme harmonii Mozartovy symfonie od kakofonické změti tónů malého dítěte, které se pokouší "hrát" na piano.
Pohádkový hrad Neuschwanstein je magnetem pro turisty z celého světa.
Korejský ženšen

Lidská mláďata mají velmi dlouhé dětství.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů