Slivoň trnka

Plody slivoně trnky dozrávají od října do listopadu a zůstávají na rostlině přes celou zimu.

Slivoň trnka (Prunus spinosa) je hustě rozvětvený trnitý keř, 1 až 2 metry vysoký (řidčeji až 5 metrů), již od země většinou rozvětvený nebo s větvemi až k zemi sahajícími a velmi tvrdými. Postranní větvičky se mění v trny čili kolce (ztrnovatělé větvičky). Mladé větvičky jsou chlupaté a zelené, později červenohnědé až tmavě šedohnědé. Pupeny kulovité, krátce brvité. Drobné listy jsou 2 až 4 centimetry dlouhé a raší většinou až při odkvétání. Jejich čepel je podlouhle vejčitá, tupá nebo přišpičatělá, lysá nebo vespod na nervech chlupatá, na okraji jednoduše či dvojitě vroubkovaně žláznatě zubatá. Řapík je krátký, pouze 2 až 10 mm dlouhý, chlupatý, bez žlázek, naspodu s žláznatými a zubatými palisty, které bývají delší než řapík. Květy se rozvíjejí před rašením listů, vyrůstají z pupenů jednotlivě nebo v okoličnatých svazečcích a mají lysé a krátké stopky. Jsou pětičetné, složené z kalichu, z pěti naspodu trochu srostlých, asi 2 mm dlouhých, lysých, vpředu žláznatě zubatých lístků a pěti čistě bílých, podlouhle vejčitých, 5 až 8 mm dlouhých plátků korunních. Uvnitř květu nalézáme asi dvacet tyčinek a pestík, z něhož se po oplodnění vyvine kulovitá peckovice o průměru 10 až 15 mm. Zprvu je zelená, v době zralosti modročerná a sivě voskem ojíněná. Dužina je skoro zelená, chutná trpce kysele a obsahuje pecku, v níž je semeno. Plodní stopka je krátká a poměrně tlustá. Kvete v březnu a dubnu.

Roste na kamenitých stráních, na výslunných skalách, na sutích, mezích, a suchých pastvištích i ve světlých lesích, z nížiny až do horského pásu se jedná o velmi rozšířený keř, který roste po téměř celé Evropě. V Severní Americe roste jen zplaněle. Slivoň trnka kvete brzo zjara, doba rozkvětu se řídí počasím a přirozeně také zeměpisnou šířkou.

Trnkové dřevo je velice tvrdé a těžké. Kmínky se ovšem nedožívají přílišného stáří, většinou odumírají po dvaceti až čtyřiceti letech, někdy i dříve. Sušené květy se používají v lidovém léčitelství.

Další články

Lidé a rostliny spolu žijí již od pradávna.
Siegfried a poklad Nibelungů ukrytý ve vodých Rýna.
Babylonská říše byla významným centrem Mezopotámie.
Huseník alpský rozeznáme podle tvaru listů.
Zlatý poklad z Qatny v západní Sýrii, kde nalezli archeologové bohatě vybavený královský hrob.
Inflace a starověký Babylon po smrti Alexandra Velikého.
Město Phnompenh je metropole Kambodže.
Černé fazole se hodí jako příloha.
Amazoňan kubánský žije na Kubě a dalších ostrovech.
Mádie setá pochází z Jižní Ameriky.
Krajník pižmový patří mezi chráněné živočichy.
Kyjovka šupinatá žije ve Středozemním moři.
Ostrov Srí Lanka oplývá divukrásnou přírodou.
Byzantská říše po celou dobu své existence čelila nájezdům.

• Padesáté číslo
• Čtyřicet devět
• Čtyřicet osm
• Čtyřicet sedm
• Čtyřicet šest
• Čtyřicet pět
• Čtyřicet čtyři
• Čtyřicet tři
• Čtyřicet dva
• Čtyřicet jedna
• Čtyřicáté číslo
• Třicáté číslo