Ačkoli Leeuwenhoek pozoroval a popsal bakterie již roku 1673, většina lékařů i nadále věřila, že nemoci způsobuje špatný vzduch, hygiena nebo prostředí. Mnozí z těch, kteří přijali názor, že nemoci mohou způsobovat paraziti, však stále věřili, že vznikají uvnitř těla. Poukazovali na to, že "červi" se v hnijícím mase také "berou odnikud". Dokonce i poté, co Francesco Redi v roce 1668 ukázal, že jestliže mouchám zamezíme přístup k masu, žádní červi se v něm neobjeví, tato teorie stále přežívala.
Bonomo byl první, kdo spojil určitého parazita s nějakým onemocněním, jednalo se o svrab, což je onemocnění, při kterém velmi intenzivně svědí kůže. Pomocí mikroskopu spatřil "malý živý organismus", který vypadal jako bílá želva s trochu tmavším krunýřem, ze kterého vyrůstají dlouhé tenké vlasy. Viděl, jak se malá zvířátka volně pohybují na místech, kterých se dotkl nemocný, především na povlečení, ručnících, kapesnících, rukavicích a jiném oblečení, a uvědomil si, že se mohou přenést na kohokoli, kdo se jich dotkne.
Další články
Dvojčata pomáhají genetickému výzkumu.
Kozí brada luční roste na okrajích cest.
Malachit je minerál zelené barvy.
Lidská ruka se vyvíjela čtyři miliony let.
Mrchožrout housenkář má tělo velké až 14 milimetrů.
Park Cibulka s mnohými stavbami ve stylu anglického parku.
Cuketa na cibulce chutná jako příloha.
Bakterie E. coli umí kontaminovat potraviny.
Nejmenší státy světa jsou malé rozlohou, ale mnohdy velké svým významem.
Dušený špenát s vejcem podáváme s brambory.
Proč jablko po rozkrojení zhnědne, může tomu zabránit několik kapek citronové šťávy.
Kdouloň podlouhlá pochází ze Střední Asie.
Díky Bonomovi dnes víme, jak je důležité umývat si ruce po použití toalety a před každým jídlem. Mikroorganismy na lidských prstech a rukou se mohou velice snadno dostat do úst a odtud do žaludku a způsobit, že onemocníme.