Oko

Myšivka horská

Myšivka horská
Myšivka horská bývá aktivní především v noci, ale lze ji spatřit i přes den.

Ve stepních oblastech, v polopouštích a pouštích teplých končin jihovýchodní Evropy, Afriky, Asie i Ameriky žije zajímavá čeleď drobných hlodavců, které nazýváme tarbíkovití. Na první pohled připomínají malé klokany, protože mají dlouhý ocas, mohutně vyvinuté zadní nohy a také se podobně jako klokani pohybují. Odrážejí se zadníma nohama, dělají mohutné obloukovité skoky, takže dráha jejich těla je dlouhou vlnovkou s jednotlivými dopady na zem. Přední nožky se při běhu země vůbec nedotýkají a tarbíci je drží zkřížené na hrudi. Při běhu se uplatňuje i dlouhý ocas, který pomáhá udržovat rovnováhu a působí jako kormidlo. Při pastvě však tarbíci chodí po všech čtyřech končetinách. Živí se výhradně rostlinnou potravou, za níž se vydávají až na sklonku dne. V zemi si vyhrabávají nory, ve které odchovávají mláďata a přečkávají den.

Typičtí tarbíci s dlouhýma zadníma nohama u nás nežijí. Přesto se na několika místech republiky vyskytuje vzácný druh hlodavce, který do čeledi tarbíkovitých patří. Je to myšivka horská, drobný savec s dlouhým ocáskem, který připomíná myš. O jejím zařazení mezi tarbíky rozhoduje počet zubů v chrupu (myši jich mají 16, myšivka 18) a ocas, který je delší než celé tělo. Měří 8 až 10 cm, zatímco tělíčko pouze 5 až 7 cm. Jemná krátká srst má hnědavé zbarvení a od hlavy k ocasu se táhne černý proužek. Podobný černý proužek na hřbetě má i myšice temnopásá, patřící de čeledi myšovitých. Od myšivky se však liší krom jiného i tím, že její ocas nepřesahuje délku těla.

Myšivka horská se u nás vyskytuje vzácně v Jeseníkách a na Šumavě, na Slovensku ve Vysokých i Nízkých Tatrách. Ke zjištění jejího rozšíření u nás došlo zajímavým způsobem. Zbytky jejího tělíčka byly poprvé nalezeny ve vývržcích sovy pálené, která podobně jako jiné sovy loví drobné obratlovce, polyká je celé a nestravitelné zbytky vyvrhuje.

Vyskyt myšivek je omezen ponejvíce na prořídlé porosty horní hranice lesa, pronikají však také nad hranici lesa i do horských rašelinišť. Živí se smíšenou potravou, složenou z lesních plodů, semen trav a různého hmyzu. Na zimu si vyhrabávají v zemi nory a upadají do strnulého zimního spánku.

K páření myšivky horské dochází v květnu a červnu a březost samiček trvá 4 až 5 týdnů. Samice vrhá jednou ročně 2 až 6 mláďat. Po asi 3 týdnech se jim otevřou oči a přibližně ve stáří dvou až tří měsíců dospívají.


Další články

Pečené jedlé kaštany se hodí na přípravu jsk sladkých, tak i slaných jídel.
Quiche s rajčaty a kozím sýrem jíme ozdobené rukolou.
Cuketový kečup připravíme z orestovaných cuket.
Jedlé kaštany nikdy netvořily pouze jednotvárnou stravu chudých.
Origami z papíru vzniklo před čtrnácti stoletími.
Lama huanako oživuje svojé přítomností nejvyšší oblasti Kordiller.
Koření vanilka pochází z Mexika.
Zámek Chyše je budova s velkou a malou polygonální věží.
Výbuch sopky Hora Svaté Heleny proběhl 18. května 1980.
Vlnožil ploský dorůstá délky více než metr.
Sopka Pinatubo na Filipínách.
Olivovník patří svým věkem mezi rekordmany.

Myšivka horská je na našem území považována za pozůstatek fauny z doby ledové. V České republice i v celé Evropě je Bernskou úmluvou chráněná jako silně ohrožený druh.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů