Kapinice senegalská

Kapinice senegalská je keř s drobnými žlutými květy.

Kapinice neboli akácie senegalská je keř původem ze severní tropické Afriky a Arábie. Je zdrojem arabské gumy, která byla známa již ve starém Egyptě a Římě. V 17. století byla zanesena do Francie a od konce 18. století již byla obecně známým produktem. Různé druhy kapinic se pěstují často v botanických zahradách.

Kapinice senegalská je keř dosahující mnohdy stromovitého vzrůstu. Listy jsou střídavé, dvakrát sudopeřené, na bázi s trny. Drobné žluté květy jsou uspořádány v kulovitý dlouze stopkatý strboul. Plochá hnědočerná senena jsou uzavřena po 8-15 v hnědém lusku.

Vegetativní rozmnožování kapinice senegalské se příliš neosvědčilo, a proto se pro její množení používají semena vysévaná na zastíněná místa do hluboké, nezamokřené, sypké písčité půdy. Kořen klíčních rostlin roste velmi rychle, a proto se před výsadbou na plantáže zkracuje.

Nejkvalitnější a největší množství pryskyřice (arabské gumy) stromy vyprodukují mezi osmým a dvacátým rokem. Maxima výronu pryskyřice je dosahováno v období suchých, teplých větrů po ukončení období dešťů. Tehdy kůra praská a dochází k samovolnému vytékání pryskyřice. Aby se dosáhlo vyšších výnosů, keře se nařezávají nebo se vyřezávají pruhy kůry o rozměru 60-100 X 5-8 cm. Z jednoho keře lze získat 500 až 800 g arabské gumy, která se sklízí ve dvou fázích. První tzv. hlavní sklizeň dává většinu produkce podstatně vyšší kvality než druhá, tzv. malá sklizeň. Maximální výron se dostavuje po odkvětu, tedy v období od ledna do března. Pryskyřice vyzrává pro sběr za slunného suchého počasí za přibližně 30 dní, při vlhkém počasí behem 50 až 60 dní. Na snadno dostupných místech se pryskyřice sklízí ručně, na špatně dostupných (v korunách) se sklízí speciálními lžicovitými či nůžkovitými nástroji na dlouhých násadách.

Arabská guma je plně rozpustná v teplé vodě, čímž se její vlastnosti odlišují od klovatiny třešní, broskvoní a slivoní, které se ve vodě rozpouštějí pouze částečně. Arabská guma obsahuje 12-17 % vody, 0,3-1 % dextrózy, cca 3 % minerálních látek a stopy vosku a barviva. Podle množství barevné složky, znečištění a tvaru kousků pryskyřice se rozlišují její různé druhy.

Arabská guma se používá jako kancelářské lepidlo, při výrobě akvarelových barev, inkoustů, přidává se do pilulek při výrobě léků a v textilním průmyslu nachází uplatnění při apretaci a potisku látek.

Další články

Když se řekne Velká Británie, málokoho napadne, že toto označení má kořeny až v římské době.
Viklan je balvan, který se pouze malou plochou stýká se zemí.
Vrchoviště se nazývá horské rašeliniště v horách.
Chroustek páskovaný jehož ponravy škodí na kořenech ovocných stomů.
Iljušin Il-14 létal také ve službách ČSA.
Chetitská říše si po určitý čas udržovala kontrolu nad zásobami železa.
Kapličkový most tvořil původně součást městského opevnění.
Byzantská říše navazovala na starověký Řím.
Potápka roháč žije výlučně na vodních plochách.
Mohyla míru Slavkov je mohutný kamenný památník v secesním slohu.
Molybdenit se vyskytuje v žule.
Evangeliář z Kells vznikl na ostrově Iona.

• Padesáté číslo
• Čtyřicet devět
• Čtyřicet osm
• Čtyřicet sedm
• Čtyřicet šest
• Čtyřicet pět
• Čtyřicet čtyři
• Čtyřicet tři
• Čtyřicet dva
• Čtyřicet jedna
• Čtyřicáté číslo
• Třicáté číslo