Oko

Lama huanako

Lama huanako
Lama huanako má celé tělo pokryto srstí dvojího typu, jemnou světlehnědou podsadou a delšími hrubými pesíky skořicově hnědé barvy.

Mohli bychom vyjmenovat celou řadu zvířat, která člověk již v dávných dobách domestifikoval, aby je použil různým způsobem ke svému prospěchu. Samozřejmě bylo druhové složení zvířeny na každém kontinentu jiné, a tak i zvířata, která člověk zapřahal do povozů, choval pro maso, mléko nebo vlnu, byla různá. Tím, čím je velbloud pro asijské národy, tím je jeho blízce příbuzná lama huanako pro obyvatele vysokohorských oblastí Jižní Ameriky. Již v době rozkvětu bohaté kultury Inků byla tato lama chována jako domácí zvíře pro maso, k nošení nákladů a poskytovala i kůži a srst. Obyvatelé Jižní Ameriky dodnes chovají její potomstvo nazývané lama krotká. Je o něco větší než divoce žijící lama a její srst je pestřeji zbarvena. Je hnědá, hnědobíle skvrnitá nebo čistě bílá.

Divoce žijící lama huanako je pokryta dosti dlouhou, řídkou a hrubou srstí, která je na hřbetě zbarvena rudohnědě, na břiše a na vnitřních stranách nohou bíle. Střední část obličeje od nosu až po čelo a okolí očí má téměř černé. Tvarem hlavy i dlouhým krkem připomíná velblouda. Krk však nemá esovitě prohnutý jako velbloud, směřuje téměř svisle vzhůru. Lama huanako je velká přibližně jako náš jelen. Váží 60 až 75 kg a od hlavy až ke kopýtkům měří asi 180 cm.

Životním prostředím lamy huanako jsou nejvyšší oblasti Kordiller od Ohňové země až po jižní Peru. Ostrá kopýtka jim umožňují šplhat po příkrých svazích, skalách, a tak pravý domov lam leží v nadmořské výšce kolem 4000 až 5000 metrů, kde jsou rozsáhlá suťová nebo ledovcová pole. Žijí v menších nebo větších stádech a na rozdíl od řady jiných býložravců se pasou téměř celý den. Zvolna přitom postupují a jejich cesta směřuje podle ročních období buďto k vrcholkům hor (v létě) nebo zpět do údolí (v zimě).

V době říje dochází mezi samci k dosti urputným soubojům, jaké známe např. u jelenů. Po 10 až 11 týdnech březosti vrhá samice jen jediné mládě, které je již v krátké době po narození schopno samostatného pohybu. Je také zcela osrstěné a ihned vidí. Mláďata jiných kopytníků vyžadují po narození určitou péči. Samice je musí zbavit plodových blan a jazykem čistě osušit. Mláďata lam a velbloudů oschnou rychle sama, bez pomoci matky. Doba kojení trvá u lam přibližně 4 měsíce.


Další články

Šikmá věž v Pise byla zbudována jako zvonice chrámu.
Island je ostrov gejzírů a sopek ve vlnách severního Atlantiku.
Indiánské medicínové váčky chránily Indiány v životě plném nástrah.
Hra člověče nezlob se aneb do bezpečí s figurkami.
Čínská jablka liči pocházejí z jižních oblastí Číny.
Nerost stříbro se nachází vždy druhotné.
Diokleciánův palác ve Splitu nechal vybudovat římský císař Dioklecián.
Talířovka svítivá se vyskytuje u pobřeží velké části světa.
Topol osika plodí tobolky s ochmýřenými semeny.
Čtverzubec hnědý pochází z řek Afriky.
Lama je zvíře s hlavou a ušima muly, nohama jelena, tělem velblouda a ocasem koně.
Surrealismus se snažil dospět k absolutní realitě.

Lama huanako obývá oblasti od severní části Peru přes pobřežní oblasti Chile do Ohňové země a do nejjižnějších oblastí Argentiny a Chile. Lamy huanako migrují za potravou.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů