
Zlatá Tutanchamonova posmrtná maska byla nalezena během rozsáhlých archeologických výzkumů ve dvacátém století. Roku 1922 Howard Carter (1874-1939) odkryl v Údolí králů na západním břehu Nilu naproti Thébám (dnešní Luxor) jedinou významnou hrobku, která nebyla vykradena vykradači hrobů. Carter popisoval okamžik, kdy v příšeří místnosti spatřil tento artefakt: "Jak si moje oči postupně zvykaly na šero, pomalu se z mlhy vynořovaly detaily místnosti - zvláštní zvířata, sochy a zlato - všude se třpytilo zlato." Hrobka naplněná neobyčejným množstvím pokladů od zlacených skříněk a trůnů po vozíky a bohatě zdobené kazety na parfémy a šperky. Rozsah předmětů byl překvapující zejména v kontextu toho, že Tutanchamon byl nepříliš významným vládcem, předčasně zasnulým před dvacátým rokem svého života.
Pozoruhodná Tutanchamonova posmrtná maska je pravděpodobně nejznámější artefakt starověkého Egypta. Díky kombinaci bohatých materiálů a vynikající řemeslné zručnosti působí vysoce komplexním a vznešeným dojmem. Posmrtné masky se používaly od dob čtvrté dynastie (2575 až 2467 př. n. l.), ale dokonalé preciznosti dosáhly až během Nové říše (1550-1070 př. n. l.), kdy se rozvinulo zpracovávání vzácných kovů. Tutanchamonova maska je vytvořena ze zlatých plátků, které se tepáním spojily v celek. Na rozdíl od množství skromnějších verzí posmrtných masek, které mají obličejové rysy a další detaily pouze nakresleny, umělec v tomto případě dotáhl velice okázalého efektu použitím široké škály intarzií především v detailně propracované krční části. Intarzie byly provedeny lápisem lazuli, obsidiánem, karneolem a tyrkysově zbarveným sklem.
Posmrtná maska hrála důležitou úlohu jako ochrana tělesných ostatků zemřelého před poškozením a rozkladem. V náboženství starověkého Egypta byla tato ochrana považována za nezbytnou, aby se duše faraona mohla vydat na cestu. Maska byla na hlavu zemřelého faraona umístěna poté, co bylo jeho tělo nabalzamováno, a kněží přednesli zaříkávání z Knihy mrtvých. Připevňovala se na pokrývku hlavy, která byla k tělu přilepena silnou vrstvou pryskyřice. Když byla maska objevena, držela pokrývka tak pevně, že maska mohla být sejmuta až po oddělení hlavy mumie od zbytku těla.
Další články
Encyklopedie Diderot zahrnuje sedmnáct svazků textů a k tomu jedenáct svazků ilustrací.
Akvadukt Pont du Gard pochází z doba, kdy byl jih Francie římskou provincií.
Ludlow leží v poklidné krajině.
Perlorodka říční je kriticky ohrožená.
Sankt Peterburg tvoří obdivuhodný architektonický celek.
Bazaliom se vyskytuje zejména ve vyšším věku.
Pont Julien je most z římské doby.
Křepelčí vejce na tvrdo chutnají s přílohou.
Palladium země české nesl sluha svatého Václava Podiven.
Opeření dinosauři žili již před 124 až 147 miliony let.
Kláštery Meteora v Řecku jsou postaveny na vrcholcích skal.
Z doby starověku pochází římský akvadukt ve městě Segovia, který je dodnes funkční.
Tutanchamonova posmrtná maska byla na hlavu zemřelého faraona umístěna poté, co bylo jeho tělo nabalzamováno.