Oko

Volavky

Volavka bílá
Volavka bílá, od čápů rozeznáme volavky podle esovitě stočeného krku.

Volavkovití (Ardeidae) jsou nejpočetněji zastoupenou čeledí řádu brodivých (Ciconiiformes). Tvoří jedinou čeleď rozdělenou na 23 rodů se 63 druhy. Rozdělení rodů a zařazení jednotlivých druhů do nich však není ve všech ornitologických publikacích jednotné.

Vzhled volavek však poměrně jednotný je. Jsou to ptáci statní, tedy střední a větší velikosti, mají vysoké nohy a klínovitý, velmi špičatý a dosti dlouhý zobák. Typická je úprava krku - volavky mají 19 až 20 krčních obratlů utvářených tak, aby mohly krk esovitě stočit a poté prudce vymrštit hlavu. S esovitě stočeným krkem také létají a podle toho se snadno rozeznají od čápů.

Některé druhy volavek jsou neobyčejně rozšířené, například kvakoš noční v několika poddruzích obývá celou Evropu, Asii, Afriku i Severní a Jižní Ameriku. Také volavka bílá je kosmopolita a vyskytuje se v Evropě, Asii, Africe, na Nové Guinei, v Austrálii i v Severní a Jižní Americe. Rovněž s volavkou rusohlavou se setkáme nejen v Severní a Jižní Americe, ale také v Africe, na Madagaskaru, v Asii, Austrálii a v jihozápadní Evropě.

Většina druhů volavek se vyskytuje v tropech a subtropech, mnohé druhy však i v pásech mírných.

Volavky žijí ve všech světadílech s výjimkou polárních oblastí. Vyskytují se především na vnitrozemských sladkých vodách, ale mnohé druhy loví i na mořském pobřeží, ve vodě smíšené (brakické) i slané. Hnízdí nejčastěji v blízkosti vod, ale některé druhy neváhají zahnízdit i daleko od ní - jako výborným a vytrvalým letcům jim vzdálenosti nevadí. Žijí zpravidla ve společnosti, často dokonce v početných koloniích, jen několik málo druhů můžeme počítat k samotářům. Mnohé druhy se nevyhýbají při hnízdění společnosti jiných druhů volavek nebo i jiných druhů ptáků, například ibisů, kormoránů atd.

Některé druhy volavek přilétají na hnízdiště už v párech, jiné tvoří páry až v kolonii. U mnohých druhů samec stojí na větvi, kterou si zvolil pro výstavbu hnízda, hlasitě se ozývá, napřimuje trup, čepýří peří a otevírá zobák. Tak se snaží upoutat pozornost některé ze samic přeletujících kolem. Když se některá ze samic k němu přidruží, nejprve po ní chňapá zobákem. Když však družka zůstane, samec se zobákem dotýká místa budoucího hnízda. Pak začínají oba partneři se stavbou. Mnozí samci, kterým se nepodařilo samici získat, však začínají se stavbou hnízda sami.

U jiných druhů volavek staví samička hnízdo sama, samec přináší materiál.

Volavky si budují hnízda na stromech, na keřích, ale také v rákosinách nebo jiných bažinných porostech. Hnízda jsou poměrně neuměle zbudována z větviček, klacíků, stébel trávy a jiných rostlinných materiálů. Samice snáší dvě až osm vajec - menší druhy mívají snůšku větší. Vejce snáší samice obvykle obden, někdy však až v rozmezí čtyř dní. Vejce jsou jednobarevná, obvykle modravá nebo zelenavá. Samice zasedne už na první snesené vejce a partner ji v sezení pravidelně střídá, nejčastěji po čtyřech až šesti hodinách. Při sezení ptáci často ještě přistavují hnízdo. Potravu si každý jedinec opatřuje sám. U bukačů není dosud známo, zda samec střídá samici v sezení na vejcích, ale je jisté, že o mláďata se stará jen samice.

Mláďata volavek se vždy líhnou postupně a při větší snůšce je rozdíl mezi prvním a posledním vylíhlým mládětem až 14 dní. Často se stává, že starší mláďata shltají všechnu potravu a na mladší sourozence se nedostane. Tato mláďata obvykle zahynou nebo je starší ušlapou či vyhodí z hnízda. Staří ptáci krmí mláďata jen na hnízdě. U většiny volavkovitých krmí oba partneři, zprvu přímo do zobáku - mláďata je strkají až hluboko do jícnu starých. Později rodiče vyvrhují kořist na hnízdo a odrostlá mláďata si ji sama sbírají. Mláďata volavek chňapají po zobáku rodičů přinášejících potravu a tím je nutí k vyvrhnutí kořisti. Náznakově se podobně chovají dospělí ptáci v době toku. Mláďata se rozlézají po okolí a ukrývají mezi větvemi, dříve než jsou schopna letu.

Volavky se živí výhradně živočišnou potravou. Svého ostrého zobáku často využívají jako harpuny - vymrští hlavu a kořist nabodnou. Zabák jim ovšem slouží i k obraně proti nepřátelům a mohou zasadit citelné rány i člověku. Kořistí volavek se stávají drobní obratlovci i bezobratlí živočichové, na které volavky obvykle bez pohnutí číhají.

Volavka indočínská
Volavka hvízdavá
Volavka kápovitá
Volavka krabožravá
Volavka obrovská
Volavka černohlavá
Volavka bělolící
Volavka stračí


Další články

Albíni, bílá zvířata mají v přírodě jen malou šanci přežít.
Naši vodní a brodiví ptáci
Těstoviny patří mezi tradiční recepty italské kuchyně.
Potáplice jsou u nás vzácnými hosty ze severu.
Javorový sirup je používán některými recepty.
Ptačí hnízda různých tvarů a velikostí.
Papouščí zobák je univerzální nástroj.
Mořské řasy jsou využívány mnohými recepty asijských kuchyní.
Kuchyně v průběhu dějin
Kormoráni - létající rybáři.
Šíření zvuku ve vodě a odlišnosti od jeho šíření ve vzduchu.
Původní obyvatelé Severní Ameriky
Kolik váží čapí hnízdo

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů